Filda-tisk-40stran

naturalistický mylný závěr – nemožné vyvozovat Sollen ze Sein, z přirozenosti normativní závěr (př. Protože v povaze člověk spočívá, že je monogamní, měla by být polygamie zakázaná)

Ryzí nauka právní: podmínky vzniku, hlavní otázky: proč je ryzí nauka právní ryzí? vztah práva a morálky z hlediska RNP; Základní kategorie RNP: normativita práva, právní norma, „Grundnorm“- základní norma

HANS KELSEN 1881 - 1973

• Narodil se 11. října 1881 v Praze, v německy mluvící židovské rodině, ale brzy se přestěhoval do Vídně. Zde vystudoval práva. Působil na vídeňské právnické fakultě jako soukromý docent a později se stal profesorem.

• Podílel se na tvorbě ústavy Rakouské republiky, (která platí dodnes) a stal se přísedícím ústavního soudu.

• Vypracoval teorii práva, kterou nazval Ryzí nauka právní; společné znaky s Brněnskou školou normativní teorie práva

• Spolu s F. Weyrem vydávali mezinárodní časopis Revue internationale de la théorie du droit.

• Po roce 1930 opustil Rakousko; odešel do Německa, Ženevy, v letech 1936-38 působil na německé právnické fakultě v Praze.

• V roce 1940 opustil Evropu, stal se profesorem politologie na University of Berkeley v Kalifornii, kde působil až do své smrti 19. dubna 1973.

Hlavní práce H. Kelsena

• První práce: Hlavní problémy státoprávní nauky odvozené z nauky o právním výroku (Hauptprobleme der Staatsrechtlehre entwickelt aus der Lehre vom Rechtssatze, 1911)

• Obecná nauka o státu (Allgemeine Staatslehre, 1925)

• Ryzí nauka právní (Reine Rechtslehre, 1934), (2. vydání1960)

• Obecná teorie práva a státu (General Theory of Law and State, 1945)

• Obecná teorie norem (Allgemeine Theorie der Normen 1979)

Proč vznikla Ryzí nauka právní?

Jednoduše proto, že Kelsen nebyl spokojen s teoretickými koncepty práva, které se začátkem 20.století objevily;

• Podle Kelsena bylo stále :

• právo vymezováno prostřednictvím hodnot, idejí, toho jaké by mělo být; (povaha práva byla popisována prostřednictvím morálních znaků); kritika moralismu;

• stále nebyla zodpovězená otázka, proč vůle jako taková může být zdrojem právní normativity – toho, co má být - „Sollen“; tzn. závaznosti, povinnosti; (vůle byla od Kanta považována za zdroj morální i právní normativity a nepřípustný pro něj byl i názor, že zdrojem je vůle suveréna);

• stále nebyla jasně zdůvodněna vědecká metoda poznání práva; jednotlivé koncepce přebíraly metody z jiných věd, které se také zabývaly právem (hlavně sociologie nebo psychologie či biologie); kritika naturalismu ;

(Pro každou vědu platí, že pokud nemá jasně stanovenou metodu, tak nemůže přinášet vědecké poznatky o zkoumaném objektu.)

Proč Kelsen nazval svoji teorii Ryzí nauka právní?

Kelsen chce zkoumat právo jen jako pozitivní právo; to je podle něj možné jen oproštěním (očištěním) jeho poznávání od poznatků