Filda-tisk-40stran

• Nebo tuto normu můžeme vyjádřit ve znění „Je zakázáno jiného člověka tělesně zneužívat nebo poškozovat jeho zdraví“.

Právní norma – právní věta - výrok o normě

• Právní norma – platná/neplatná

• Právní věta popisuje Sollen správná/nesprávná

• Výrok o normě pravdivý/nepravdivý

(neměli bychom zaměňovat právní větu a výrok o normě)

• Na rozdíl od normativní věty, která vyjadřuje nějaký příkaz, zákaz či dovolení, tak výrokem o normě se tvrdí, že něco je přikázáno, zakázáno nebo dovoleno

Základní premisy Ryzí nauky právní

• Kelsen chápe právo jako hierarchicky uspořádaný, donucující řád norem;

• Platnost právní normy je nutnou podmínkou její existence, právní norma není platná díky svému obsahu, ale protože je vytvořená způsobem, který předpokládá tzv. základní norma;

• Obsah normy nemusí být motivem jednání;

• Zákony jsou pramenem práva, protože ústava dané společnosti zmocňuje parlament k zákonné tvorbě norem, soudci jsou ústavou zmocnění k aplikaci obecných norem na konkrétní případy (tvorbě individuálních norem), obyčej je právním obyčejem jenom tehdy, když ho ústava uzná jako fakt, kterému se normativně připisuje (přičítá) tvorba práva, atd.

Další premisy

• Ryzí nauka právní je hodnotově neutrální zkoumání práva jako takového; právo je normativně autonomní jev nezávislý na politice a morálce…

• Striktně se zde požaduje „dělba práce“ mezi poznáním práva (právní vědou) a tvorbou a uplatněním práva (právní politikou)

• Právo a morálka jsou dva na sobě nezávislé jevy;

• Kritériem platnosti normy nemůže být morálka… platnost právní normy nelze morálně legitimizovat ;

• Právní legalita neimplikuje morální legitimitu:

„Výrok o právu nemůže implikovat žádný soud o jeho morální hodnotě, spravedlnosti nebo nespravedlnosti; což samozřejmě nevylučuje postulát, že právo má být spravedlivé.“

Kritika Ryzí nauky právní

Hlavním objektem kritiky je Kelsenův princip čistoty, který je interpretován jako otevření cesty k hodnotové bezobsažnosti práva, k formalismu…

Kritika odtrženosti RNP od praxe, Kelsen se nezabýval otázkami aplikace práva;

(důvodem tohoto „nezájmu“ byl jeho názor, že je nutné mít dobrou právní teorii, která bude uplatnitelná v praxi)

Kritika principu ryzosti:

Kelsenův princip ryzosti je různě interpretován a kritizován; Často je chápán jen jako „nástroj očisty“ právního myšlení

1. od přirozeného práva, které Kelsen nepovažuje za pramen práva; pojem přirozené právo je podle něj zatížený vnitřním rozporem;

• Podle Kelsena se přirozené právo svým obsahem odkazuje na morálku, vyjadřuje morální hodnoty proto má subjektivní povahu a patří do světa zkušeností, citu nikoli rozumu; (nemůže být objektivní)

  1. od ideje spravedlnosti, která je iracionálním ideálem a z toho důvodu přirozené právo není přístupné rozumu; (nemůže být racionální)

  2. od ideologizace práva, kdy spravedlivé právo je ospravedlňováno politicko-mocenskými motivy;