Filda-tisk-40stran

Kelsenovo pojetí platnosti právní normy:

Kelsen klade velký důraz na platnost právní normy – platnost znamená zároveň její existenci;

Právní norma je normou tehdy, pokud patří do určitého právního řádu, který je utvořen na základě Grundnormy, díky tomu se stává platnou. Právní norma má mít vždy formu sankce.

Kelsenova „Grundnorm“

• Kelsen přisuzuje Grundnormě různé charakteristiky: hypotetická norma, transcendentálně–logický předpoklad, fikce, připodobňuje ji ústavě atd.

• Čím základní norma není: Není to žádná poslední norma, není to žádný princip, který by určoval obsah norem, není to ani nějaká transcendentální hodnota;

• Spíše si ji můžeme představit jako systémový předpoklad, který sebereferenčně, tzn. sám o sobě, umožňuje utvářet (generovat) právní řád - vztahy mezi normami do jednoho celku;

• Zákonodárce zde není tvůrcem právního řádu ale „produktem“- důsledkem tohoto systémového předpokladu;

• zákonodárce právní řád jen pozoruje a formuluje jednotlivé normy;

Funkce základní normy

• definice práva, tzn. vytyčení toho, který soubor norem budeme považovat za právní;

• funkci zdroje závaznosti a platnosti právních norem, tzn. jedině základní norma má schopnost stanovit, co je objektivně platná povinnost (Sollen)

• funkci logického východiska a jednoty hierarchické výstavby právního řádu.

Norma jako objekt právního (vědeckého) poznání

• Kelsen nás upozorňuje na to, abychom činili rozdíl v objektu a různých formách jeho poznávání

• PRÁVNÍ NORMY (SOLLEN) a TOHO, CO JE (SKUTEČNOST)

• Normu, to co má být, formuluje zákonodárce – norma může být jen platná nebo neplatná

• Skutečnost může jen existovat nebo neexistovat

Právní norma a právní věta

• Kelsen nás upozorňuje, že o právní normě je nutné vždy, pokud má být uplatněna, vytvořit právní větu; Norma není žádným tělesným objektem jako např. židle nebo stůl; proto aby byla navenek poznatelná, musí být sdělená v právní větě;

• Právní věta je „hypotetický soud, jež říká, že ve smyslu nějakého právního poznání daného právního řádu –národního nebo mezinárodního – mají za určitých, tímto řádem stanovených podmínek, nastat určité, tímto řádem stanovené následky.“

• Právní věta je jazykovým výrazem právní normy, je její formou, která jí činní sdělnou;

• Právní normy nejsou soudy, nejsou to výroky o poznání nějakého objektu; jsou to zákazy, příkazy a dovolení; tzn. „Sollen“, které v právní normě vystupuje podle Kelsena v předepsaném významu;

• v právní větě pak vystupuje v popsaném významu;

Příklady pro pochopení právní normy a právní věty

Příklad: Platí norma, že člověk nesmí ubližovat druhému;

• Zákonodárce tuto normu vyjadřuje v TrZ v § 145 Těžké ublížení na zdraví.

(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.