Remarque---Na-západní-frontě-klid

Nápad   byl   sprostý,   ale   v   myšlence   dobrý.   Bohužel   nic   nepomáhal,   poněvadž   nesouhlasil 

předpoklad: ani u jednoho z nich to nebyla lenost. To mohl vidět každý, kdo se podíval na jejich 
bledou pleť. Skončilo to tak, že vždycky jeden z obou spal na podlaze. Mohl se při tom lehce 
nachladit.

Haie   se   mezitím   taky   usadil   vedle   nás.   Mrká   na   mě   a   mne   si   nábožně   pracky.   Prožili 

jsme"'spolu   nejkrásnější   den   své   vojančiny.   Byl   to   večer,   než   jsme   jeli   do   pole.   Byli   jsme 
přiděleni k pluku s vysokým číslem, ale poslali nás dřív zpět do garnisony k vyzbrojení, ovšem 
nikoli do kasáren, kde byli rekruti, ale do jiných. Příští den časně ráno jsme měli odejet. Večer 
jsme vyrazili, abychom s Himmelstossem zúčtovali. To jsme si už celé týdny svatě slibovali. 
Kropp   to   dokonce   tak   přeháněl,   že   si   umínil   jít   v   míru   k   poště,   aby   později,   až   se   stane 
Himmelstoss   zase   listonošem,   mohl   být   jeho   nadřízeným.   Hýřil   představami,   jak   ho   bude 
sekýrovat. To totiž právě způsobovalo, že nás nemohl dostat; spoléhali jsme stále, že ho jednou, 
nejpozději na konci války, dostaneme.

Mezitím jsme mu chtěli hezky napráskat. Copak se nám mohlo stát, když nás nepozná a my