Remarque---Na-západní-frontě-klid

Boj vázne. Ztratili jsme styk s nepřítelem. Poněvadž se tu nemůžeme dlouho držet, jsme pod 

ochranou artilerie staženi do své posice. Jakmile se to dovídáme, vrhneme se v největším spěchu 
do   nejbližších   krytů,   abychom,   dříve   než   zmizíme,   urvali   z   konserv   ty,   na   které   padneme; 
především krabice s corned-beef a s máslem.

Vrátíme se šťastně. Oni prozatím neútočí. Ležíme déle než hodinu, supíme a odpočíváme, než 

padne   první   slovo.   Jsme   tak   naprosto   vyčerpáni,   že   přes   svůj   velký   hlad   ani   na   konservy 
nevzpomenem. Jen pomalu stáváme se zas tak trochu podobnými lidem.

Jejich   corned-beef   je   proslulý   po   celé   frontě.   Bývá   mnohdy   hlavním   důvodem   náhlého 

přepadu s naší strany, neboť naše strava je celkem vzato špatná; máme stále hlad.

Celkem jsme sekli pět krabic. Ti lidé tam jsou skvěle zásobováni v porovnání s hladem u nás, 

s tou naší řepnou marmeládou; maso tam stojí jen tak, jen ho sebrat. Haie stopil kromě toho 
tenký, měkký francouzský chléb a zasunul jej za opasek jako lopatku. Na jednom konci je trochu 
krvavý, ale to lze odkrojit.

To je štěstí, že se můžeme dobře najíst; budeme svých sil ještě potřebovat. Do syta se najíst má 

právě  takovou   cenu   jako   dobrý   kryt;   proto   taky   po   tom   tak   dychtíme,   neboť   nám   to   muže 
zachránit život.

Tjaden ukořistil ještě dvě čutory koňaku. Podáváme si jej druh druhu.