Remarque---Na-západní-frontě-klid

potřebuje přes sto náhradníků.

Do  té   doby,   nemáme-li   zrovna   službu,   se   jen   tak   flákáme.   Po   dvou   dnech   k   nám   přijde 

Himmelstoss. Ztratil svou kušnu, od té doby, co byl v zákopech. Navrhuje, abychom se smířili. 
Jsem hotov, neboť jsem viděl, jak odnesl Haie Westhuse, kterému to utrhlo hřbet. Poněvadž 
kromě toho mluví opravdu rozumně, nemáme nic proti tomu, když nás pozve do kantiny. Jen 
Tjaden je nedůvěřivý a reservovaný.

Ale i ten je získán, když Himmelstoss vypravuje, že má zastupovat špekouna, který jede na 

dovolenou. Na důkaz toho se vytasí hnedky s dvěma librami cukru pro nás a s půlliberkou másla 
zvlášť pro Tjadena. Stará se dokonce, abychom na tři příští dny byli komandováni do kuchyně ke 
škrabání brambor a řípy. Jídlo, které nám předkládá, je bezvadná důstojnická menáž.

Tak máme zase okamžitě obojí, co potřebuje voják ke štěstí: dobré jídlo a pokoj.
To   je   málo,   když   si   to   člověk   rozmyslí.   Ještě   před   několika   lety   bychom   tím   strašně 

opovrhovali. Teď jsme spokojeni. Všecko je zvyk, i zákopy.

Tento zvyk způsobuje, že zapomínáme zdánlivě tak rychle. Ještě předevčírem jsme byli v 

ohni,   dnes   děláme   volovinky   a   potloukáme   se   krajem,   zejtra   jdeme   zase   do   zákopů.   Ve 

skutečnosti nezapomínáme na nic. Pokud jsme nuceni být v poli, klesají dni, ztrávené ve frontě, 
když   minou,   do   nás   jako   kameny,   poněvadž   jsou   příliš   těžké,   abychom   o   nich   mohli   hned 
přemýšlet. Kdybychom to zkusili, zabily by nás doda tečně; to jsem už vypozoroval.