strakonicky_dudak

kdyţ tvá láska pomůţe mé lásce, 

32 

ţe tvůj milý cíle dospěje. 

DOROTKA: Ţe dospěje? 
ROSAVA: 

Tam pohleď, jak i lůnem noci bledé 

zástup stráţných duchů kroky jeho vede! 

Pokyne nazad; v popředí se docela setmí. Hudba. V pozadí jako prosvícené 

zjevení je vidět 

VÝSTUP 13. 

dalekou vyhlídku na rozkošnou krajinu, která je jasně ozářena měsícem; 

uprostřed cesta, kudy jde Švanda. Nad ním i okolo něho se vznášejí 

zpívající lesní panny. 

Svou čaromoc 

prostřela noc, 

z bílého kapradí 

jdeme ti na pomoc. 

Síla duchů plane, 

něţné ticho vane 

a čaromoc, 

jak vzplála noc. 

33 

Opona 

34 

DĚJSTVÍ DRUHÉ 

VÝSTUP 1. 

Krátká ulice v městě ideálního slohu. Po pravé straně hostinec se 

zahrádkou, nad ním nápis „Vítáme vás, poutníku“. Vocilka v lehounkém 

kabátku přichází a obhlíží hostinec. Zpívá už za scénou: 

Celý svět je jako koule, 

těţko na něm stát jen nohama; 

nechce-li mít člověk boule, 

musí se ho chytat rukama. 

Tu to klouţe, 

tam se boří, 

tu je louţe, 

tam to hoří: 

člověk má se jen co točit, 

nechce-li si uši smočit; 

kdo však umí chytře hrát, 

dovede tu pevně stát. 

Ano, chytrost ţádné čáry. Já to zkusil uţ v těch nejzamotanějších 

35 

pleteninách ţivota; chytrá hlava se neztratí. Kdybych měl 
vypravovat, co jsem všechno tropil od té chvíle, kdyţ jsem 
jakoţto řádný študent spal poslední noc na biliáru – kdybych 
to měl vypravovat: to by byla kronika, tlustší neţli Hájkova a 
strakatější neţli Enšpígl. Teď budeme zkoušet ještě jedno. 
Zkusíme získat místo sekretáře, kasíra, nebo něco podobného 
k cestujícímu koncertistovi. Proč ne? Vţdyť podle toho 
vypadáme, a to nynčko vynáší nejvíc. Já uţ dávno po jednom 
pasu a teď mu sedím na patách. Tuhle se prý uhostil. 
Vederemo! (Čte nápis.) Vítáme vás … Ah, to je mudrc 
hospodský. Jen jestli také říká: Na shledanou, kdyţ nemá 
poutník prášky. – Holahó! 

VÝSTUP 2. 

Mikuli. Vocilka. 

VOCILKA: Má sluţba, mnohováţený – bezpochyby panovník nad