UVOD_DO _BIBLE_2013_II

tomu, že se po skončení vyhnanství nalezl hlouček zbožných Židů, kteří
neváhali odejít do Palestiny.
Také kniha Ezechiel vznikala z několika menších sbírek. Musela být
dokončena před návratem z vyhnanství, protože Ezechielův popis
chrámu se vůbec neshoduje s chrámem Zorobabelovým.
Ezechiel je hlasatelem osobní zodpovědnosti: "Syn neponese viny
svého otce, otec neponese viny svého syna" (18,20). Každý bude
souzen podle svých skutků.

- Deutero - Izaiáš (Iz 40-55); Jako žák Ezechielův sepsal ke konci
vyhnanství knihu útěch v duchu proroka Izaiáše. Tento anonym náleží k
největším básníkům Izraele.
Argumenty pro datování kapitol 40-55 Iz do 2. pol. 6. stol:
a) Historické: zájmové pole proroka je v době mezi pádem Lydie
a Babylonu (546-539). Tyto přesné předpovědi o vyhnanství a návratu
neměly žádný vliv na Jeremiáše a Ezechiela, kteří je vůbec neznali.
b) Naukové důvody: formulace monoteismu jsou zde tak jasné, že musí
být výsledkem dlouhého teologického vývoje. I mesianismus je
pokročilejší a má univerzální charakter (rozšíření spásy na pohany).
c) Literární důvody: Jazyk a styl se značně liší od proroka z 8. stol.

Zásadní sdělení: Bůh je pán věcí minulých, řídí současnost. I Dt

Iz se vrací do doby, kdy Izrael pobýval na poušti. Vidí zde výchozí bod
nové víry v Boha. Minulost v jádru obsahovala to, co měla zjevit
budoucnost. Nyní je třeba myslet na tento nový Exodus, který povede k
obnovenému Siónu.
Součástí spisu jsou Zpěvy Služebníka Jahve. Služebník je tajemná
postava. Stojí v úplném protikladu k Izraeli. Je ochotný a spravedlivý,
Izrael hříšný. Je vyvolený Jahve a naplněný jeho Duchem (42,1). Hraje
zároveň národní i univerzální úlohu. Jeví se na jedné straně jako
neodlučitelný od Izraele, na druhé straně bude světlem národů. Bude
trpělivý a pokorný a tak splní plán Jahve. Svým utrpením a smrtí
ospravedlní hříšníky všech národů. Téměř všichni exegeté připouštějí,
že jde o mesiánskou postavu.

15

5.6 Proroci po babylonském zajetí
Edikt perského krále Kýra umožnil Židům r. 538 návrat do Palestiny.
Návrat však způsobil náboženské rozčarování. Poexilní proroci hlásali
hmotnou a duchovní obnovu nové palestinské komunity.
Po návratu z vyhnanství se začalo nejprve s obnovou bohopocty (oltář
obětí). R. 537 začaly práce na obnově chrámu. Musely se však brzy
přerušit (protiakce Samařanů). Zájem o chrám upadá, navrátilci
zvelebují své usedlosti.
V této době vystupují proroci Aggeus a Zachariáš. Vybízejí k
pokračování na obnově chrámu. R. 515 byl chrám slavnostně posvěcen.

- Aggeus (o svátku narozený); Jeho vystoupení je datováno přesně
na den od konce srpna do začátku prosince r. 520.
Kniha obsahuje čtyři chronologicky datované řeči. Jsou výzvou k
znovuzahájení prací na obnově chrámu, předpovědí větší duchovní
slávy druhého chrámu, než měl první. Smyslem je obnova mesiánské
doby. Bude spočívat především ve větším zvnitřnění bohopocty.

- Zachariáš (Jahve si opět vzpomněl); Zahájil svou prorockou
činnost brzy po vystoupení Aggeově. Na rozdíl od něj jsou
Zachariášova proroctví silněji eschatologická. Jsou z údobí 520-518.
(Kap. 1 – 8).
Druhou část knihy (kap. 9-14) tvoří souhrn původně anonymních
výroků, později připojených k této knize. Časové zařazení je velmi
nejednotné. Jejich autor se označuje jako Deutero-Zachariáš.
Ke královskému mesianismu přistupuje u Proto - Zachariáše kněžský,
pravděpodobně pod vlivem Ezechiela, s nímž má tato část některé
společné rysy: převážnou část vidění a anděly, apokalyptický sklon,
péči o rituální čistotu.
V Deutero-Zachariášovi (9-14) jsou četné zmínky o duchovní obnově
Jeruzaléma, i výslovné zmínky o Mesiáši v individuálním smyslu,
známé je především proroctví 9,9, jež Matouš vztahuje na Krista
přijíždějícího do Jeruzaléma na oslu o Květné neděli (Mt 21,4-5). Dále
také proroctví o tajemné probodené postavě (12,10-11).