Sociologie organizace přednášky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Demokratický styl - prostor pro druhé
Vedoucí je ve svém snažení aktivní, ale rád si nechává sdělit názor druhých, dává jim prostor k vyjádření představ. V tomto stylu se používají otevřené otázky (Jaký na to máte názor?)
Liberální styl - nepřijímat odpovědnost
Manažer přenechává zodpovědnost ostatním (rozhodněte se podle sebe). Tohoto stylu využívejte v případě, kdy požadovaná věc nesouvisí s vaší prací, což je asi v 5% situací.
Participativní styl - rozvoj týmové práce
Manažer se drží v pozadí a nemusí se aktivně projevovat, dává prostor zúčastněným k projevení názorů a připomínek. Snaží se docílit, aby je neustále vedl k osobnímu rozvoji. Do práce jim nezasahuje, na závěr s nimi zhodnotí výsledky a sděluje jim, co udělali dobře a čemu se příště vyvarovat. Při konverzaci dává prostor ostatním, svůj názor sděluje jako poslední.
Organizační kultura (10. přednáška)
Jedná se o soubor základních přesvědčení, hodnot, postojů a norem chování, které jsou sdíleny v rámci organizace a které se projevují v myšlení, cítění a chování členů organizace a výtvorech materiální (vybavení firem) a nemateriální povahy (organizační mluva).
Vývoj OK
Zmínky o kultuře organizací se v sociologické literatuře objevují v 60. letech 20. století a starší, ve větší míře se pojem kultura začal užívat od 70. let, ale populárním předmětem zájmu se stal na počátku 80. let 20. století.
Příčinou byl ekonomický růst Japonska
„In Search of Excellence“ od Peterse a Watermana (1982), publikace zabývající se hledáním cesty k dokonalosti a účinnosti řízení firem
Podle Lindy Smircich (1983) rozlišujeme dva přístupy které vymezují organizační kulturu:
Interpretativní přístup chápe organizační kulturu jako něco, čím organizace je. Za prvky kultury jsou považovány rysy organizace, přičemž organizace je chápána jako systém sdílených významů, které jsou pochopeny a interpretovány v symbolech
Objektivistický přístup chápe organizační kulturu jako něco, co organizace má. Kultura organizace je považována za jednu z organizačních proměnných jako organizační struktura a systémy, které ovlivňuje fungování a výkonnost organizace a jsou cílevědomě utvářeny a měněny.
A. Schultz (1995) rozlišuje racionalistický, funkcionalistický a symbolický přístup
Racionalistický přístup je odvozen od metafory stroje, chápe kulturu jako nástroj pro efektivní dosažení cílů organizace
Funkcionalistický přístup vnímá organizace jako sociální systémy, na kulturu nahlíží z hlediska funkcí, které má v organizaci. Funkcionalistický pohled se opírá o práce Edgara Scheina (1985, 1992)
Symbolický přístup vnímá organizace jako lidské systémy. Jaký význam má organizace pro její členy?
Prvky OK
Základní přesvědčení jsou představy, jak by měla fungovat realita, představy lidé v organizaci považují za samozřejmé, pravdivé a nezpochybnitelné. Edgar Schein považuje základní přesvědčení za jádro kultury. Zdrojem vzniku základních přesvědčení je podle Scheina opakovaná zkušenost.
Hodnoty jsou považovány za důležité, čemu jednotlivec či skupina přikládá význam a co ovlivňuje výběr způsobů, nástrojů a cílů činností.
Postoje jsou vztahy k určitému subjektu.
Normy chování jsou nepsaná pravidla/zásady chování v určitých situacích, které skupina jako celek akceptuje. Pokud pravidla chování členové dodržují, jsou odměňováni a naopak nedodržování je trestáno. Nepsané normy chování jako být vstřícný k připomínkám od zákazníka, neprojevovat svůj názor.
Historky vyprávěné v rámci organizace, jsou přibarvené příběhy, které se staly v minulosti. Pramení ze skutečností, ale jsou různými lidmi podávány rozdílným způsobem. Jsou pro členy skupiny zapamatovatelné.
Mýty jsou určité způsoby uvažování či výkladu, objasňující žádoucí či nežádoucí chování v organizaci. Nemají racionální základ, ale vznikají proto, že lidí potřebují něčemu věřit. Mýtus, že jistá manažerská metoda funguje, aniž by někdo ověřoval skutečné výsledky.
Organizační mluva je závislá na formálnosti či neformálnosti vztahů v organizaci a oboru podnikání.
Zvyky, rituály, ceremoniály jsou ustálené vzorce chování, které jsou v organizaci udržovány a předávány.
Firemní architektuře a vybavení věnují organizace velkou pozornost. Vnější a vnitřní vzhled může organizaci odlišovat od jiných a je symbolem blahobytu nebo skromnosti.
Hrdinové jsou pro pracovníky zosobněním základních hodnot a v organizaci plní důležité funkce.