C 01 - Vznik samostatného československého státu

Státní moc habsb. říše se rozpadala. Již začínalo to, co označujeme za převrat. Propásnout tento okamžik ke zformování nové státní moci, bylo nejen nemoudré, ale mohlo jít také o hazard s osudy miliónů lidí. Muži na svém místě to měli pochopit – a pochopili. Rašín po rozhovoru s Vlastimilem Tusarem, který zastupoval Národní výbor československý ve Vídni, usedl v noci na 28.10.1918 ke stolu a začal koncipovat první zákon československého státu. Nyní byla otevřena cesta k vytvoření samostatného čs. státu. Válka měla trvat už jen pár dní.

Národní převraty a dobývání budoucího území Československa

Obecně přijímaná myšlenka, že ČSR byla vytvořena českou národní revolucí 28.10.1918 v Praze (a 30.10. v Martině) je poněkud zavádějící. Zmíněné „rozpuštění“ R-U totiž Češi ani nezačali. Také je nutné vymezit význam slov „převrat“ a „revoluce“. Bez nároků na teoretické definice je jisté, že za „československou revoluci“ lze označit nikoli události 28. a 30.10.1918, nýbrž komplex událostí vedoucích ke zformování českého státu a k vybudování jeho hospodářské a sociální základny. Že šlo a muselo jít o poměrně dlouhodobý a velmi složitý proces, je jasné. Naproti tomu pod „státním převratem“ rozumíme pouze samo nahrazení jedné státní moci jinou. Zpravidla jím revoluce teprve začíná. Ve složité situaci Českých zemí bylo také pravděpodobné, že nepřijde v jejich rámcích na pořad jen jeden převrat – český. Např. německý (či německorakouský) totiž začal ještě dříve než český.

Český národní převrat – 28. říjen 1918

„Muži 28. října“ se dopoledne vypravili převzít již zmíněný Obilní ústav. Na Václavském náměstí narazili na shluk lidu, který četl nótu min. zahraničí Gyuly Andrássyho7, že R-U přijímá nabídnuté podmínky a hodlá jednat o míru. Lidé si nótu vyložili mylně jako kapitulaci. Stačilo to k tomu, aby v Praze začal převrat. Došlo k řadě výtržností (lid např. strhával státní znaky); socialisté Soukup a Stříbrný pronesli projevy ohlašující svobodu8. Zmínění vůdci postupovali jednotně a ve složení Švehla, Rašín, Stříbrný a Soukup změnili ihned program. Zamířili na Zemské místodržitelství na Malé Straně (nejvyšší stát. úřad v zemi), kde je však přivítal pouze vicemístodržitel Jan Kosina. Národní výbor československý zde převzal odpovědnost za klid a pořádek (mj. obsadil budovu hlídkou). Kosina podal do Vídně zprávu o dění místodržiteli, hraběti Maxmilianu Coudenhovovi, který ráno odjel vyžádat si pokyny od vlády. Z místodržitelství „muži 28. října“ pokračovali na policejní ředitelství, jehož řízení se ujal Richard Bienert. Zemskou správní komisi (nahradila r. 1913 zem. sněm) jim s úlevou předal konzervativní hrabě Vojtěch Schönborn. Problém byl jen s armádou, protože podle zásad Armee Oberkomanda byly v Praze rozmístěny jednotky, jejichž mužstvo neumělo česky. Hrozícímu konfliktu se však podařilo zabránit a selhal i 29. a 30.10. připravovaný „protipřevrat“.