C 01 - Vznik samostatného československého státu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Odpoledne se sešlo plénum Národního výboru, které vydalo provolání „Lide československý!“, v němž ohlásilo národu, že „Stát československý vstoupil v řadu samostatných kulturních států světa“. Důležitější bylo projednání prvního zákona státu – jeho přijetím se stal Národní výbor československý zároveň nejvyšším zákonodárným sborem nového státu. Mezitím se do Prahy dostavil Vavro Šrobár a první čs. zákon jako pátý spolupodepsal. První zákon, kt. vytvořil A. Rašín, měl pět článků9, z nichž se žádný nezmiňoval o sesazení dynastie, ani likvidaci R-U.
Ve Vídni byl večer 28.10. předvolán Vlastimil Tusar na schůzi vlády, aby zodpověděl otázky ohledně dění v Praze. Proti převzetí správy Národním výborem vláda nic neměla. Později došlo v Praze k neshodám mezi místodržícím a Nár. výborem, nicméně situace už byla klidná. Z Prahy se převrat šířil jako lavina do celých Cech, na Moravu a do Slezska. Moci se chápaly v okresech již ustavené nebo se rychle ustavující okresní národní výbory. Mimořádnou roli sehrál Zemský národní výbor v Brně a v Opavě. České národní výbory se začaly tvořit i v pohraničních oblastech jako orgány českých menšin.
Německý převrat: Deutschböhmen, Sudetenland, Böhmerwaldgau a Deutschsüdmähren
Formování státu Německé Rakousko, zahájené již 21.10.1918, předpokládalo, že součástí spolkového státu se stanou i německé oblasti z Českých zemí. 29.10. se ve Vídni konala schůze německých poslanců z Čech, která se usnesla na vytvoření provincie Německé Čechy (Deutschböhmen). Zem. hejtmanem se stal R.L. von Auen. Ustavena byla zem. vláda, sídlící v Liberci. Navenek prohlašovala zemi za součást Rakouska; převzala jeho správní aparát atd. Začala také budovat ozbrojené složky zv. Volkswehr (lidobrana). 30.10. byla podobně zformována z převážně německých okresů S Moravy a Slezska spolková země Sudetenland (hejtman Freissler). Na J byl vytvořen kraj šumavský (Böhmerwaldgau) a jihomoravský (Deutschsüdmähren), jež spadaly do zemí Horní a Dolní Rakousy. 22.11. se rakouské Národní shromáždění usneslo na zákonu o státu, podle kterého učinilo jeho součástí i německé jazykové ostrovy s jádrem v Jihlavě, Brně a Olomouci. Princip tohoto postupu spočíval v absolutizaci práva národů na sebeurčení. Toto dění navazovalo na stupňující se národnostní spory v habsburském mocnářství. Praktické spory nebyly ani tak národní, jako spíš sociální nebo regionální.
Na české straně někteří problémy předpokládali a hl. soc. demokraté a češ. socialisté začali ještě před převratem diskutovat o možnosti vyjít Němcům vstříc ohledně hraničních otázek (např. vzdát se výběžků čes. hranic). R. Bechyně se již 28.10.1918 setkal ve Vídni s Rudolfem Lodgmanem, k dohodě však nedošlo.