C 06 - Koncepce československé zahraniční politiky mezi válkami

Vztahy s Německem a Rakouskem

- pokus ČSR se svými sousedy navázat styky ne-li přátelské, aspoň korektní

- stěžejním problémem česko-něm. vztah, Benešem označený za „problém životní“, vznik i další existence ČSR úzce spojena s vál. prohrou N a jeho příštím demokrat., mírovým vývojem

- odlišné náhledy a koncepce řešení evr. stability, problém něm. menšiny, protičsl manifestace, , štvavé kampaně jak něm. tak čsl tisku,...

- v oficiální rovině se podařilo nastolit mezi ČSR a tzv. Výmarskou rep. formálně přísně dodržovanou zásadu „korektních vztahů“, vyvolávající zdání neproblémovosti -> oddalování řešení problémů; koncepce vznikla ještě vr. 1918 – uznávací akta nového státu něm. gen. konzula von Gebsattela, veřejně formuloval politiku přátelství a dohod s Němci též TGM; jistou záruku a posilu při vztazích ČSR – N viděl Beneš v možnosti opření se o Společnost národů jako garanta míru

- hosp. vazby s N, rozsáhlý říšskoněm. majetek v ČSR, do podzimu 1921 souvislost mezi pohybem kursu čsl a něm. měny na svět. burzách, závislost obchodní a dopravní na Němcích – přístup na svět. trhy, závislost výrobní technická, surovinová či odbytová, v pol. 20. let obchod s N – 40% veškerého čsl dovozu, 25% vývozu -> bezvýchodné dilema rozporu mezi politickobezpečnostní orientací a hosp. vázaností

- vztah s Vídní o poznání lepší, čsl politice šlo hlavně o zamezení příklonu Rak. k N s možností vyústění ve spojení obou zemí v jediném státním útvaru; opět role hoap. – v prvních letech vystupovalo ČSR vůči Rak v pozici silnějšího, bohatšího partnera

- 16.12.1921 byla z čsl iniciativy podepsána s Rak smlouva namířená mimo jiné proti nebezpečí anšlusu, deklarovala princip neutrality ve vzájemných vztazích a oboustranně zaručovala neměnnost hranic; ČSR poskytlo Rak půjčku, Beneš také žádal o přijetí Rak do SN

- postupně se vztah s Rak komplikoval, Rak nabídlo celní unii Itálii – Beneš Rak důrazně upozornil, že pokládá připojení se Rak k nějaké velmoci či mocenské skupině mimo SN za vyloučené; 1922 v Ženevě podepsány Protokoly o sanaci Rak – ČSR poskytla Rak úvěr, Rak se za to zavázalo nepřistupovat k žádným krokům, kt. by mohly ovlivnit pol. či ekon. suverenitu ČSR a do r. 1926 se podřídilo finanční kontrole SN

Poměr k Polsku a Maďarsku

• nepříznivě se vyvíjel vztah k Polsku – zde krajní nacionalisté hlásali heslo „Polsko od moře k moři“ , dubnu P zahájilo boj se SSSR s cílem získat rovněž oblasti obývané Ukrajinci - > naděje pro konzervativce na Západě, hl. ve F, na svržení bolševického režimu, nutnost podpory ČSR – to nechuť válce – sílení rev. levice, obava, že po vítězství nad SSSR P vpadne k nám, výhrady k pol. nacionalismu, spor o Těšínsko...

• po poč. polských úspěších přešla Rudá arm. do protiofenzívy, v srpnu 1920 se objevila u Varšavy. Přes fr. nátlak znovu vyhlásila pr. vláda neutralitu v konfliktu,což posílilo protičsl útoky Poláků a Maďarů i podezření některých kruhů Západu, že ČSR zaujala proruskou pozici – situace využilo Maď a pokusilo se získat zpět aspoň část území tvrzením, že čsl oddíly nechtějí nebo nemohou bránit klíčové oblasti vých. Slovenska a Pod. Rusi, požádalo Nejvyšší spojeneckou radu, aby tato teritoria mohla hájit svými divizemi + počítali s vytv. unie P- M- Rum, kt. by ČSR ve stř. E totálně izolovala

• přes ČSR dodávky zbraní do P -> stávky dělníků, až vyhlášení stanného práva na Slov. a P.R., ČSR smlouvu (upravující přepravu dodávek do P) o „zřízení komunikační linie mezi F a ČSR“ vypověděla

• Beneš chladnokrevně a pro stát účelně využil této situace (USA, hl. podporovatel P, se stáhly z evr. pol., P v ohrožení) a definitivně vyřešil spor o Těšín (viz výše)

• po potlačení gener. stávky v prosinci 1920 přerůstající v pokus zrevolucionizované levice o puč se vnitropol. situace ČSR stabilizovala a s ní posílila i diplomacie – dohoda s Itálií o hosp. otázkách, o zachovávání mír. smluv atd., pokus zlepšit vztahy s Vatikánem (ty byly dost napjaté – tradiční náb. vlažnost Čechů, volnomyšlenkářství inteligence, vnímání kat. církve jako podporovatele habsb. monarchie, masarykovská státní ideologie se opírala o protestantské, husitské tradice, na jejichž zákl. vznikla nová čsl církev – kat. brali Husa stále ještě jako kacíře, zatímco TGM na den jeho upálení ustanovil svátek), jednání v Paříži týkající se hl. Polska – listopad 1921 podepsána obchodní i polit. přátelská smlouva s P, ale odmítnutí rozšíření MD o P

• Maďarsko – po prážce republiky rad se zde upevnil diktátor. režim, zemským správcem se prohlásil admirál :-) M. Horthy, pokusy o návrat excísaře Karla hab. na uherský trůn (poprvé zjara 1921) – odpor vítěz. mocností i MD – Karel se zklamaně odebral zpět do švýc. exilu, načež se v říjnu vrátil a s maď. odííly pochodoval na Budapešť – ČSR i Jug mobilizovaly, Rum podpora diplomatická, proti restauraci také P, It a „velká“ dohoda – ta si ale nepřála v Maď zmatky, nepodpořila svržení Horthyho, Karel zajat, přijat zákon zakazující rest. Hab. vůbec