učitelská způsobilost - státnice

Naučená bezmocnost

• Je psychický stav, kdy se člověk na základě špatných zkušeností naučí, že nemá kontrolu nad nepříjemnými nebo bolestivými podněty a že jeho snaha se jim vyhnout je zbytečná

• Je to pocit, že se snažím jakkoli, nemůže ovlivnit výsledek, a proto rezignuje.

Aspirační úroveň

• Je úroveň výkonu, kterou si člověk stanoví jako svůj cíl při plnění určitého úkolu.

• Je to subjektivní očekávání vlastního výkonu a může se měnit v závislosti na předchozích zkušenostech, úspěších a neúspěších

Lidé s naučenou bezmocností si často stanovují nízkou aspirační úroveň, protože nevěří, že by jich mohli dosáhnout.

1. Otázka

1. Intencionálnost a funkcionálnost výchovného působení v práci učitele s výukovými cíli, učebními úlohami a jejich taxonomiemi v přípravné, realizační a verifikační fázi výuky.

Funkcionálnost a intencionálnost výchovného působení

• výchovou rozumíme proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji

• účinnost výchovy je závislá na míře přijímání výchovných vlivů vychovávaným jedincem - k tomu dochází, je-li jedinec otevřen pedagogickému působení, odpovídá-li jeho zkušenosti, vytvoří-li se v jeho vědomí potřeba zdokonalovat se, stát se subjektem vlastního utváření

• V současné pedagogické terminologii se rozlišuje výchovu intencionální a funkcionální.

• Intencionální výchova = záměrné, systematické, organizované a dlouhodobé působení na člověka

• Funkcionální výchova = nezáměrné, často neuvědomované působení prostředí na člověka.

• V souvislosti s „výchovným“ vlivem prostředí si mnohdy neuvědomujeme, že prostředí často
  formuje člověka mnohem více než záměrná (intencionální) výchova.

Intencionální výchova (plánování cílů, výběr metod a úloh)

• Intencionální výchova souvisí se slovem intence – záměr

• Jedná se o záměrnou výchovu, resp. záměrné, úmyslné, cílevědomé působení na člověka nebo skupinu
  lidí

• Místo o intencionální výchově se někdy hovoří o výchově v užším smyslu, přímé výchově, záměrné výchově.

Funkcionální výchova (klima třídy, styl komunikace, postoj učitele)

• V odborné literatuře se můžeme v zásadě setkat se třemi základními významy sousloví „funkcionální výchova“, resp. „funkcionální působení“: bezvědomé a bezúčelné vlivy vychovávací (výchova v širším smyslu), neuvědomované (nezamýšlené) důsledky vychovatelova působení, nepřímá výchova(pedagogizace prostředí).

Práce učitele s výukovými cíli

Vzdělávací cíle

• Zamýšlené změny v učení a rozvoji žáka (ve vědomostech, dovednostech, vlastnostech, hodnotové orientaci, osobnostním a sociálním rozvoji jedince), kterých má být dosaženo výukou (Kasíková)

• Jestliže má být výukový cíl funkční, musí být formulován tak, aby bylo možno ověřit, zda byl splněn

• trendem současného školství je vymezovat cíle v podobě kompetencí, tak jsou například charakterizovány i v RVP

• Cíle jsou důležité pro rozhodování učitele ve výuce a pro hodnocení průběhu výuky při její reflexi