učitelská způsobilost - státnice

Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

• Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT, a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi,

1. Sebepojetí a jeho význam ve vztahu ke školní úspěšnosti: Vymezení sebepojetí a jeho složky. Vývoj sebepojetí – předškolní dítě, žák základní školy, střední školy. Vliv sebepojetí na školní úspěšnost a prožívání žáka. Sebepojetí a naučená bezmocnost, formování aspirační úrovně.

Sebepojetí

=představa o sobě, to, jak jedinec vidí sám sebe, má hodnotící a popisnou dimenzi

• V nejširším smyslu je sebepojetí percepcí sebe samého

• Tyto percepce jsou formovány prostřednictvím zkušenosti s prostředím…a jsou ovlivněny zvláště posílením z prostředí a od významných druhých.

Existují 4 základní zdroje pohledu na sebe sama :

• mínění druhých - interpretace a hodnocení vlastní osoby

• sociální srovnávání - kulturní vlivy

Složky sebepojetí:

• kognitivní (obsah a struktura )

• emoční ( vztah k sobě a sebehodnocení)

• konativní ( motivační a seberegulační.)

Sebepoznání (kognitivní složka):

• Zahrnuje to, co si člověk myslí, že je, jak se vidí, jaké má o sobě znalosti a informace.

• Tato složka se týká faktů, dovedností, osobnostních rysů a rolí, které člověk sám sobě přiřazuje.

Sebeúcta (emocionální složka):

• Je to emocionální hodnocení sebe sama, míra, do jaký člověk sám sebe akceptuje, má se rád a váží si sám sebe.

• Zahrnuje pocity hrdosti, studu, viny, radosti ze sebe sama a dalších emocí spojených s vlastním já.

Seberegulace (konativní/behaviorální složka):

• Tato složka se týká toho, jak člověk jedná v souvislosti se svým sebepojetím.

• Zahrnuje úsilí o seberealizaci, dosažení vlastních cílů, regulace vlastního chování a přizpůsobení se situacím.

Vývoj sebepojetí – předškolní dítě, žák základní školy, střední školy

Předškolní dítě

• Sebepojetí je v tomto období ovlivňováno rozvojem poznávacích procesů. Sebehodnocení dítěte je ovšem stále závislé na názoru dospělých, hlavně rodičů.

• Jejich postoje přijímá nekriticky, nedokáže posoudit adekvátnost hodnocení sebe ze strany dospělých. Takovéto ztotožňování s rodiči navíc posiluje sebevědomí dítěte.

• Dítě již chápe pohlavní rozdíly, poznává obsah chlapecké a dívčí role, jejíž diferenciace nadále pokračuje skrze sociální učení formou nápodoby a podmiňování

• Tento proces se odráží ve hře dětí, kdy dítě imituje svět dospělých.

Mladší školní věk

• V oblasti sebepojetí je podstatné kladné sebehodnocení- významné pro duševní výkonnost i celkové zdraví

• Důležitá přirozená akceptace dítěte v rodině a jeho celková podpora

• Rodiče jsou pro dítě silným identifikačním vzorem

• Významnou roli hraje míra úspěšnosti začlenění do kolektivu vrstevníků.

• Obsah identity dítěte závisí na tom, čím se dítě cítí být, za koho se považuje

• Tato představa se utváří na základě zkušeností, v nichž dominují interakce s dospělými

• Sebehodnocení dítěte závisí na emočním přijetí dospělými jako projevu citového vztahu, na ohodnocení chování a výkonu dítěte. Pozitivní hodnocení je tu velmi důležité pro utváření sebeúcty a tzv. ideální identity, o niž dítě usiluje.