učitelská způsobilost - státnice

Pubescence

• Toto vývojové stadium je charakterizováno hledáním a rozvojem vlastní identity, snahou o integraci jejích složek, objevením nových kompetencí a rolí

• Mladý člověk je orientován do budoucnosti, přitom usiluje o hlubší sebepoznání

• Typické filosofování o sobě, svém bytí probíhá formou introspekce a srovnávání se s druhými.

Problematika školní úspěšnosti žáka. Utváření sebepojetí a sebevědomí žáka a jejich vliv na školní výkonnost a prožívání žáka.

• Školní výkon je žáky vnímán hlavně skrze známky a celkové hodnocení

• Školní úspěšnost závisí na školní zdatnosti, která se dělí na:

• vrozenou (inteligence)

• získanou (rozvíjené schopnosti)

• reálnou (aktuální projevy ve škole).

Sebevědomí a vliv na školní výkon

• Vysoké sebevědomí = při neúspěchu pocit křivdy, uzavírání se, obviňování okolí, snaha uspět i za každou cen

• Nízké sebevědomí = vzniká z nedostatku uznání a dlouhodobého podceňování; projevuje se nedůvěrou ve vlastní schopnosti, pocity méněcennosti, rezignací na snahu o úspěch.

Rozvoj zdravého sebevědomí ve školním prostředí

• Organizační formy = skupinová výuka, projekty, kooperativní učení – posilují spolupráci, vzájemnou podporu a pocit kompetence

• Vyučovací metody = tvořivé aktivity, diskuse, didaktické hry, motivační a aktivizační metody – rozvíjejí sebedůvěru a zapojení

• Kooperativní učení = klíčová forma – podporuje pocit přijetí, respektu a významnosti

• Dramatická, osobnostní a sociální výchova = rozvíjejí sebevyjádření, empatii, reflexi a práci s emocemi – lze je zařadit jako předměty nebo metody napříč výukou

Vliv sebepojetí na školní úspěšnost a prožívání žáka

Vliv pozitivního sebepojetí:

• Zvýšená motivace a zájem o učení: Žáci s pozitivním sebepojetím se nebojí zkoušet nové věci a jsou více motivováni k učení, protože věří ve své schopnosti.

• Vyšší sebedůvěra a ochota riskovat: Důvěra ve vlastní schopnosti jim umožňuje lépe zvládat výzvy a nebát se chybovat, což je důležité pro proces učení.

• Lepší zvládání stresu a negativních emocí: Pozitivní sebepojetí pomáhá žákům lépe se vyrovnávat s neúspěchem a negativními emocemi, což přispívá k celkovému duševnímu zdraví.

• Aktivnější zapojení do výuky: Žáci s pozitivním sebepojetím se lépe zapojují do diskuzí, ptají se na to, čemu nerozumí, a nebojí se vyjádřit svůj názor.

• Pozitivnější vztah ke škole: Pozitivní sebepojetí vede k celkově pozitivnějšímu vztahu ke škole, menšímu stresu a větší radosti z učení.

Vliv negativního sebepojetí:

• Snížená motivace a zájem o učení: Žáci s negativním sebepojetím se bojí selhání, což vede ke snížené motivaci a nezájmu o učení.

• Úzkost a strach z hodnocení: Negativní sebepojetí může u žáků vyvolávat úzkost a strach z hodnocení, což se může projevit i jejich chování.

• Vyhýbání se výzvám a náročnějším úkolům: Žáci s negativním sebepojetím se vyhýbají výzvám a obtížnějším úkolům, aby se vyhnuli neúspěchu, čímž snížili jejich šance na rozvoj.

• Zhoršený prospěch a problémy s chováním: Negativní sebepojetí se může projevit i zhoršeným prospěchem a problémy s chováním ve škole.

• Negativní vztah ke škole: Žáci s negativním sebepojetím mohou mít ke škole celkově negativní vztah a pociťovat odpor k učení.