učitelská způsobilost - státnice

− Je žádoucí, aby učitel formuloval výukové cíle nejméně na úrovni jejich aplikace a přesvědčil žáky o smysluplnosti výuky ve škole − Měl by je vést k tomu, hledat si v praxi potřebné informace, zpracovávat je a dokázat je uplatnit − Jde o tzv. otevírání se školy jejímu okolí, používání metod a forem práce, které spojení teorie s praxí předpokládají – projektová výuka, aktivizační metody − Spojování poznatků ze zdravotnické prevence s praxí v nemocničním prostředí a ošetřovatelství

Zásada komplexního rozvoje žáka

− Učitel si má při didaktické analýze učiva uvědomit, jaké možnosti učivo dává pro rozvoj osobnosti žáka v jeho třech základních strukturách – tzn. v oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorické

Zásada individuálního přístupu k žákům

− Žáci ač v jedné třídě se shodují jen v několika vnějších znacích, jako je chronologický věk, výška a váha

− To jsou znaky, které ale nejsou pro výuku příliš podstatné

− Důležitější jsou rozdíly ve zdravotním stavu, v úrovni myšlení, chápání, řeči

− Učitel by měl proto individuální zvláštnosti žáků dobře poznat a řídit jejich učení tak, aby každý z nich měl pocit radosti z úspěchu v učební činnosti

Práce učitele s heterogenní skupinou:

• Skupina složená z různorodých jedinců = např. podle věku, schopností, stylu učení, zájmů,

• tempa práce, kulturního či sociálního zázemí

• V heterogenní třídě (od žáků s kognitivním hendikepem po žáky mimořádně nadané) je

• žádoucí, aby každý žák mohl pracovat při zadané výukové aktivitě na své nejvyšší možné

• úrovni

• Umožnit volbu stylu učení = nabídnout různé učební strategie, umožnit žákům volbu

• Diferencované cíle a úkoly = přizpůsobit zadání podle schopností, nabídnout různou obtížnost

• Pestré metody výuky = střídat metody, zapojovat i skupinovou práci

• Motivující hodnocení – hodnotit podle jasných kritérií, zaměřit se na pokrok a zpětnou vazbu, nejen výkon

  Využití ve výuce

• Podporuje vzájemné učení a spolupráci

• Silnější žáci mohou pomáhat slabším

• Rozvíjí toleranci, empatii a týmovou práci

• Umožňuje přirozenou diferenciaci výuky

• Vyžaduje promyšlené řízení a organizaci práce učitele

• Potřeba vhodně volit metody a úkoly pro různé úrovně žáků

  Uplatňování různých stylů učení

• Žáci často neznají svůj styl učení = volí výuku spíš instinktivně

• Učitel by měl střídat metody = vizuální, pohybové, dramatické, činnostní

• Doporučuje se kombinovat různé formy = učebnice + pracovní listy

• Učební styly lze odhalit pozorováním, dotazníkem či zpětnou vazbou

• Výuku je vhodné přizpůsobit potřebám různorodých skupin žáků

1. Determinace psychických vlastností jedince. Poruchy chování u žáků (dělení a popis podle stupně společenské závažnosti, neagresivní a agresivní poruchy chování). Přístupy k ovlivnění žákova chování (metody posilování žádoucích projevů, metody formování nových vzorů chování, metody oslabování nežádoucích projevů žáka). Problémy ve škole u dětí s diagnózou ADHD a ADD a neurotickým vývojem.