učitelská způsobilost - státnice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Otázka
Aktuální trendy českého vzdělávání v kontextu předchozího historického vývoje pedagogické teorie a praxe.
Vzdělávací systém v České republice prošel během své historie několika zásadními proměnami, které byly formovány politickými, kulturními a sociálními změnami
Pedagogická teorie a praxe se vyvíjely v průběhu staletí a ovlivnily současné trendy, které můžeme v českém školství identifikovat
Výchova a vzdělávání se postupně transformovaly od přísného autoritářského systému k více otevřenému, žáka orientovanému přístupu
Historický vývoj pedagogické teorie a praxe v českém kontextu
Středověk a raný novověk (do 18. století)
V období středověku byla výchova silně spjata s náboženskými institucemi
Vzdělání bylo dostupné především v klášterech a církevních školáchkladl se důraz na křesťanskou morálku a náboženské vzdělání
V tomto období měl vzdělávací systém velmi autoritářský charakter, přičemž didaktika byla zaměřena především na memorování a recitaci textů
Osvícenství a reforma školství (18. století)
S nástupem osvícenství, zejména díky filozofii a myšlenkám jako byla podpora rozumu a svobody, se vzdělávací systém začal měnit
Reformní hnutí, jako například Josefínská reforma školství za vlády Josefa II., přinesla pokrok v organizaci školství a otevřela cestu k veřejnému školství pro širší vrstvy obyvatel
Významnou roli začal hrát i rozvoj školní pedagogiky, kdy bylo kladeno důraz na vzdělání jako nástroj pro rozvoj občanské společnosti
19. století – Národní obrození a vznik moderního školství
V 19. století, během národního obrození, byla školní výuka orientována na budování národní identity a kulturního povědomí
Vznik moderního českého školství byl spojen s požadavky na vyučování v mateřském jazyce a rozvojem státního školství
Didaktika tohoto období se začíná více orientovat na žáka, a to jak z hlediska výběru obsahu, tak formy výuky
První republika (1918–1938)
V období První republiky se školství transformovalo v souvislosti s nově vzniklým demokratickým státem
Tento periodický vývoj vedl k zavedení povinné školní docházky a rozvoji středního školství
Vznikaly školní reformy zaměřené na vyrovnání vzdělávacích příležitostí pro všechny děti bez ohledu na jejich sociální původ
Po druhé světové válce a období socializmu (1948–1989)
Po roce 1948, kdy došlo k převzetí moci komunisty, bylo školství podřízeno ideologickému rámcu socialistické výchovy
Didaktika byla ovlivněna marxisticko-leninskými principy, a školství se orientovalo na výchovu k práci a kolektivismu
Počátky školské reformy se soustředily na centrální plánování a rozšíření základního vzdělání, ale zároveň byla oslabena autonomie učitelů a škol
