učitelská způsobilost - státnice

c) Organizační úpravy prostředí a podmínek k učení: Patří sem například dopomoc při organizaci pracovního místa, úpravy v prostředí třídy [Úprava režimu výuky (časová, místní)], např. U žáka soustavně nenosícího domácí úkoly domluvíme alternativní způsob zadávání a kontroly domácí práce – můžeme například přímo informovat rodiče pomocí internetu.
d) Podpora sociálního učení modelováním sociálních situací, hraním rolí, nácvikem sociálních dovedností v rámci připravených hrových aktivit a modelem správného jednání učitele.

e) Selektivní zpevňování žádoucích vzorců chování – pozorností, pochvalou, odměnou, výhodami.
f) Tlumení nežádoucích vzorců používáním preventivních varovných signálů a na základě předem stanovených pravidel smysluplných sankcí (např. náprava důsledků nevhodného chování, odnímání výhod).
g) Promyšlená práce s pravidly ve třídě a s motivací. Chceme např. nacvičit u žáka, aby
nevykřikoval (tedy aby se přihlásil a čekal na vyvolání učitelem). Žáka, který se přihlásí, vyvoláme a věnujeme mu pozornost. Naopak žáka, který vykřikuje, ignorujeme (tedy mu odepřeme „odměnu“ ve formě pozornosti a pochvaly). Až v momentě, kdy se začne hlásit, se k němu s úsměvem otočíme a začneme mu věnovat pozornost.
h) Time out: odřízneme žáka od veškeré pozornosti a potenciálních dalších zdrojů posilování nežádoucích prvků chování dočasnou izolací při jejich demonstraci.
i) Přesycení: nutíme žáka opakovat problémový prvek v chování tak dlouho, až jeho samotného obtěžuje (žáka, který kopl do lavice, vedeme k tomu, aby si do ní kopl ještě a ještě…, až je mu to nepříjemné).
j) Prvky relaxace, pohybového odreagování, jednoduché imaginační techniky (žák např. zavře oči, má pravidelně dýchat a představit si něco příjemného)
k) Podpora sebereflexe a komunikace vlastních pocitů a potřeb zařazováním aktivit, cílených na tyto dovednosti (např. psaní sebereflexí s hledáním řešení pro budoucí podobnou situaci namísto poznámek u dětí se zvládnutým čtením a psaním).
l) Individuální výchovné rozhovory s žákem, případně dohoda o chování s konkrétním žákem – např. formou individuálního výchovného plánu.
m) Rozhovory s rodiči, podpora rozvoje rodičovských kompetencí, navázání na instituce poskytující potřebné sociální služby.

Stupeň 2

• Náročné chování se opakuje a má závažnou podobu

• Samotné zásahy školy k řešení nepostačují – požadujeme spolupráci s externími odborníky (pracovník ŠPZ, SVP, behaviorální terapeut apod.), kteří doporučují konkrétní podobu intervencí.

Stupeň 3

• Dítě vykazuje opakované závažné problémy v chování, které jsou v rozporu se zákony, ustanovenými povinnostmi nebo s právy ostatních osob.

• Pokud jsme dosud nespolupracovali s OSPOD, zapojíme nyní.

• Pracujeme s odborníky formou případové konference, případně zvažujeme pobyt v SVP, diagnostickém ústavu či v psychiatrické léčebně.

• Pokud je problémové chování dítěte natolik závažné, že vyžaduje korektivní pobyt v zařízeních, která se zabývají systematickou prací s extrémními poruchami chování, pak spolupracujeme podle instrukcí těchto zařízení.