učitelská způsobilost - státnice

Řízení realizace výuky (plynulost a spád hodiny, organizační pokyny, sledování žáků).

• Vyučovací proces je založen na interakci mezi učitelem a žákem (resp. skupinou žáků)

• Pro správnou interakci mezi těmito subjekty je třeba sledovat (diagnostikovat) aktivitu, náladu třídy, odezvu, projevy odmítání, apod.

Diagnostika v průběhu výuky (co můžeme sledovat u žáků):

• co dělají žáci, když učitel vchází do třídy (je smazaná tabule? jsou disciplinovaní? běhají po třídě?)

• při pozdravu

• kontroly DÚ

• při prezentaci nového učiva (spolupráce, pokyvování, nebo naopak neklid, zívání, nuda…)

• zkoušení (nesprávné odpovědi, žáci se smějí…)

Řízení realizace výuky (plynulost a spád hodiny, organizační pokyny, sledování žáků).

• Řízení výuky znamená, že učitel aktivně plánuje, vede a vyhodnocuje vyučovací proces s cílem dosáhnout stanovených vzdělávacích cílů. Efektivní řízení výuky zvyšuje pozornost, motivaci a výkon žáků.

Plynulost a spád hodiny

• Plynulost – schopnost učitele udržet kontinuitu výuky, přecházet mezi činnostmi bez zbytečných prodlev.

• Spád – tempo hodiny, které odpovídá mentálním i fyzickým možnostem žáků.

Důležitost:

• Plynulá výuka předchází nudě a vyrušování.

• Dobrý spád hodiny udržuje pozornost a aktivitu žáků.

• Učitel by měl mít připravené přechody mezi aktivitami (např. „časovač“, signály, jasné instrukce).

Organizační pokyny

• Jsou to instrukce k průběhu výuky, nikoli k obsahu (např. co si připravit, kam se přesunout, jak pracovat).

Příklady efektivních pokynů:

• „Otevřete si sešity na straně 42 a přečtěte první odstavec.“

• „Ve dvojicích vyřešte příklad a porovnejte výsledky.“

Zásady:

• Musí být jasné, stručné, konkrétní.

• Vhodné je používat neverbální signály (gesta, pohled, tón hlasu).

• Učitel by měl zkontrolovat, zda žáci pokynům porozuměli (např. zpětnou otázkou).

Sledování žáků

• Pozornost věnovaná tomu, co žáci dělají – sleduje se aktivita, zapojení, porozumění, případné problémy.

Vyučující sleduje:

• Kdo je zapojen a kdo ne.

• Kdo nerozumí nebo se ztrácí.

• Emoční klima ve třídě (nuda, frustrace, nadšení).

Metody:

• Chůze mezi lavicemi.

• Průběžné dotazování (tzv. checking for understanding).

• Pozorování mimiky a řeči těla.

• Zapisování poznámek o průběžné práci žáků.

Reflexe a sebereflexe v práci učitele v návaznosti na řízení hodiny.

• Reflexe umožňuje sebevyjádření a pomáhá jedinci formulovat svůj zážitek, poskytuje rozvoj, získání maxima prospěchu ze situace, diskuse

• Sebereflexe = uvědomování si svých učitelských poznatků, zkušeností, prožitků z pedagogické činnosti a rozhodování

• Toto učitel provádí, když cítí potřebu se zamýšlet, např. nad svými dosavadními postupy, metodami, když je k tomu vyzván (vedením školy), při aplikaci nového postupu a hodnocení účinnosti, apod.