OBP1_-_přednášky

1. dodavatelský řetězec = soubor po sobě následujících, vertikálně organizovaných transakcí představujících postupná stádia tvorby hodnoty

• širší koncept, jehož cílem je zajistit vazbu a koordinaci mezi procesy dalších účastníků dodavatelského řetězce, konkrétně dodavatelů, odběratelů a spotřebitelů a procesy podniku samotného

• nahlíží na dodavatelský řetězec jako na jednotný a samostatný celek

• vyžaduje strategické rozhodování

• považuje vyvažování zásob za poslední instanci

• vyžaduje systémovou integraci

Typické rysy SCM

• rozvoj v několika stádiích rostoucí vnitropodnikové i mezipodnikové integrace a koordinace

• může zahrnout a propojit mnoho nezávislých podniků a organizací důraz na řízení vnitroorganizačních a meziorganizačních vztahů

• zahrnuje obousměrný tok produktů (zboží a služeb) a informací a s nimi spojených manažerských i provozních činností jednoho podniku.

• snaží se o naplnění cílů poskytnout vysokou zákaznickou hodnotu při odpovídajícím využití zdrojů a vytvořit konkurenční výhodu řetězce

Hlavní principy a důvody tvorby dodavatelských řetězců

• DŘ = hlavní motor akcií a konkurenční diferenciace (důsledná minimalizace nákladů a soustavné zvyšování výkonnosti

dodavatelských procesů)

• důraz na projektování integrovaných modelů obchodu

• ohled na inovace a vývoj trhu

• permanentní tvorba nových strategií, outsourcing, vertikální integrace

• cíl - optimální integrace obchodních procesů od dodavatelů až k zákazníkům; plně využít potenciálů obratu během výrobkového cyklu

Řízení zásob v obchodním provozu

• zásoby u obchodních firem tvoří 60 – 80 % celkové hodnoty aktiv  váží 60 – 80 % investovaného kapitálu

• kapitál je v zásobách vázán po celou dobu provozu obchodní jednotky

1. cílem řízení zásob je zajistit plynulost obchodního provozu při minimálních nákladech spojených s procesem zásobování

2. je zde nutné spojení provozního a ekonomického hlediska:

- příliš malá zásoba je sice levná, ale dochází k narušení plynulosti obchodního provozu a to se negativně promítne do úrovně prodejů

- příliš velká zásoba je nehospodárná (prostředky vložení do zásob se nijak nezhodnocují)

1. úkolem je tedy určit optimální úroveň zásob a nejlepší režim zásobování

2. existuje celá řada modelů řízení zásob

Zásobování a náklady

• náklady související s řízením zásob mají řadu složek, jejich průběh je vzhledem k režimu zásobování často protichůdný

• skupiny:

- náklady na držení zásob (rostou lineárně s množstvím průměrné hladiny zásob, např. skladovací náklady)

- náklady na doplňování zásob (lineárně rostou s počtem objednávek, např. dopravně-přepravní služby)

Tradiční modely řízení zásob

• předpoklady tradičních modelů řízení zásob:

• znalost předpokládané poptávky (spotřeby zásob), množství zásob k objednání je za příslušné období známé

• cílem je najít takový režim zásobování, kdy celkové náklady související s řízením zásob jsou minimální

• obě nákladové skupiny mají vzhledem k velikosti objednávky protichůdný průběh