OBP1_-_přednášky

Hladina zásob v obchodě

• přístupy k řízení zásob se u jednotlivých obchodních jednotek výrazně liší

• pro účely modelů řízení zásob je nutné rozlišovat:

- maximální zásobu (výše zásoby těsně po dodávce zboží)

- minimální zásobu (výše zásoby těsně před novou dodávkou)

- objednací zásobu (okamžik, kdy je nutné objednat novou dodávku)

- pojistnou zásobu (pojistka proti výkyvům)

Řízení zásob v podmínkách jistoty

- základní, nejjednodušší model a využívá se jako názorná ilustrace principů a souvislostí, protože v čisté podobě je téměř nevyužitelný
- předpoklady modelu:

- poptávka je přesně známá

- spotřeba probíhá konstantním tempem

- velikost dodávky je konstantní

- neexistují žádné výkyvy (v poptávce, ve velikosti objednávky, apod.)

Řízení zásob v podmínkách nejistoty

- principy jsou podobně, jako u řízení zásob v podmínkách jistoty, ale:

- všechny vstupy modelu (poptávka, čas dodání, apod.) jsou náhodnými veličinami s určitým rozdělením
- spotřeba probíhá nerovnoměrně a nespojitě
- je nutné udržovat pojistnou zásobu (v optimální výši)

- postup řešení je podobný jako v prostředí jistoty, výstupem modelů je optimální velikost dodávky

- z důvodů výkyvů je nutné udržovat pojistnou zásobu na určité úrovni

Moderní metody řízení zásob

Metoda Just in Time (JIT)

• na základě japonské metody KANBAN (metody „pružných výrobních systémů“, „plánování zásobování materiálem“ nebo „výrobně dopravní integrace“)

• podstata = řešení časové a věcné vazby pohybu zboží s cílem odstranit zásoby - nahradit přesně fungujícími dodávkám

• problém uplatnění v turbulentním prostředí bez možnosti přesné predikce a propočtů

• od 80.let v USA a EHS

• musí být nastaveny perfektně fungující dodavatelsko-odběratelské vztahy

• v obchodě není v ryzí podobě příliš aplikovatelná (obrovské množství skladových položek, hustota dopravního provozu apod.)

• ale využitelnost se zvyšuje s moderními technikami v obchodním provozu (čárové kódy, informační systémy apod.)

• nejvyšším stupněm uplatnění metody JIT je filosofie ECR (Efficient Consumer Response):

• systematické propojení všech článků hodnotového řetězce

• vychází z PULL PRINCIPU – nabídka každého článku striktně vychází ze znalosti poptávky článku druhého

• míra kooperace je na maximální úrovni, do procesu jsou vtaženi též zákazníci a výrobci

• zákazníci definují své preference a potřeby dojde k optimalizaci výrobního a obchodního sortimentu

• naprostá eliminace nesouladu mezi nabídkou a poptávkou

Metoda ABC

• Uplatnění metody vychází ze zkušenosti, že není možné věnovat všem druhům zboží stejnou pozornost

Tři skupiny prvků:

• A – prvky souboru s velkým rozsahem výskytu, malým počtem druhů a poměrně velkým podílem na obratu a na zásobách

• B – vyvážený podíl počtu druhů s podílem na prodeji (skupinu vymezujeme až po určení A, C)

• C – převažující počet druhů zboží s malým objemem prodeje a nižším podílem na prodeji

• rozdělení do ABC má vliv na: