Psychologie - starší varianta 2010
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
netýkají přímo školy, práce, povinností,
Ve svém chování a jednání přihlíží k myšlení a citům žáků.
Podporuje samostatnost a iniciativu žáků, dává jim podíl na odpovědnosti a rozhodování
Působí spíše vlastním příkladem než přímými příkazy a zákazy
Při vyučování nemluví stále sám, nechá mluvit žáky
Neužívá příliš často odměny a trest
Nemůže se zcela obejít bez trestů: trestá však tak, aby neponižoval žáka;
Pomáhá izolovaným jednotlivcům zařadit se do skupiny. Dbá na to, aby byly ve skupině správné vztahy, aby např. silnější nebyli bezohlední ke slabším.
Formování zájmů
Zájem – je trvalá snaha člověka zabývat se předměty, nebo činnostmi, kterého upoutávají z poznávací, nebo citové stránky. Vyznačuje se trvalým zaujetím, které je výběrové, přičemž předmět zájmu je pokládán za něco důležitého a zabývání se jím je preferováno před jinými aktivitami.
Charakteristika zájmu: - hloubka (jak moc se o obor zajímáme);
- trvalost – přechodnost;
- jednostrannost – mnohostrannost
- zájmy mohou přispívat k tomu, aby byl život radostný, vnitřně bohatý, smysluplný
- naopak nedostatek zájmů bývá spjat s nudou, životní nespokojeností, nebo i s nežádoucími až patologickými formami života. U dětí a mládeže je nedostatek zájmů spjat s prospěchovými i kázeňskými problémy
Druhy zájmů:
1. materiální – snaha uspokojit své materiální potřeby
2. společenské – nesledují osobní cíle, ale úsilí přispět ke společné věci
3. duchovní – intenzivní snaha poznávat různé oblasti života
4. aktivní – do jejichž činnosti se zapojujeme
5. pasivní – člověk nevyvíjí aktivitu, pouze vnímá předmět svého zájmu
Záliba = vyhraněný zájem.
Vývoj zájmů:
Zájem představuje nejen citově přitažlivou, ale i trvalejší zaměřenost na určitou oblast s cílovou orientací.
Zájmy zahrnují poznávací, citové i volní funkce, projevují se ve hře, zpočátku nevyhraněné.
Při analýze zájmů dětí sledujeme zaměření, intenzitu a strukturu pohnutek.
8 – 9 let → zájem se projevuje jako „největší radost“ ze zvládnutí (háčkování, šplhu, …), „touha“ po zvládnutí (hvězdy, plavání, …) . Děti zpočátku kopírují zájmy okolí.
9 – 12 let → zájmy orientované na vrstevnické skupiny – kopaná, vybíjená, … Provozování zájmů v zařízeních pro mládež (kde zájmy chybí – delikvence,…)
13 – 18 let → zájmy se vyhraňují, stabilizují, zůstávají však jedinečné. Svoboda jejich volby, intenzita a charakter je závislá na vývoji dané životní situaci. Nejrozšířenější: zájem o sport, s věkem posun do oblasti technické, humanitní, umělecké, přírodovědné, ….
Diferenciace zájmů je vázána na:
- vzdělání
- pohlaví
- inteligenci
Formování sebehodnocení a sebepojetí
Mnoho problémů – výchovných i mentálně hygienických je spjato s nedostatky ve formování autoregulačního subsystému osobnosti, který se označuje termínem já (self). Jeho složky jsou: sebepojetí; sebehodnocení; sebedůvěra; názory na sebe samého ve vztahu ke světu; hodnoty, které člověk přijal za své; aktivnost – pasivnost osobnosti.