Psychologie_celozivotniho_vyvoje

Zraková gnoze – velikost, barva tvar (najdi červený trojúhelník)

Rozumové schopnosti

Jemná motorika

Lateralita

V řeči – artikulace, slovní zásoba (nebývá častým důvodem)

Nejnovější výzkumy:

• Klíčové – postavení jazykových schopností

• Zrakové vnímání pouze vstupní úrovní zpracování -> jazykové zpracování na mnoha úrovních

• Fonematické uvědomování

  • Klíčová role

  • Jazyková fonematická dovednost

  • Chápání dítěte, že slovo má kromě významu i zvukovou formu

    • Co je pes?

      • 3leté dítě – Je to náš Alík./Dělá baf baf.

      • 6leté – Je to pejsek a slovo, co má 3 písmena.

    • Je delší had, nebo žížala?

      • 3leté dítě – Had. (je to delší zvíře)

      • 6leté dítě – Žížala.

  • Uvědomuje si hláskovou strukturu slov

  • Identifikace hlásek ve slově ve správném pořadí

  • Hlásková analýza a syntéza

  • Schopnost spočítat hlásky

  • Vědomá manipulace s hláskami – odebírání, přidávání, záměna, vynechávání

Předpoklady vývoje čtení a psaní

• Tři klíčové komponenty – triáda pro gramotnost

  1. Znalost písmen abecedy – rozpoznání písmena

  2. Rychlé jmenování (rapid naming – RAN) – rychlé vybavení si zvuku v mém fonologickém systému, které k písmenu patří

  3. Fonematické uvědomování – vědomá manipulace s jednotlivými fonémy (spojení fonémů dohromady)

  • Naučit se číst a psát vyžaduje metajazykovou znalost (fonematické povědomí) a porozumění alfabetickému principu (souvislost fonému a grafému)

• Porozumění – jednoduchý model čtení (The simple view of reading)

ČTENÍ

• Dovednost, kterou si osvojujeme

• Nejedná se o autonomní kognitivní proces

• Vztah čteného a mluveného jazyka

  • Čtení navazuje na znalost mluveného jazyka

  • Mluvený jazyk předchází čtení

  • Písmeno je zástupcem fonému

  • Čtení nevyžaduje osvojení si nového komunikačního kódu, ale učí se nový způsob, jak zaznamenat kód již známý

• Vývojový gradient (Kucharská a kol. 2015)

  • Počáteční čtení – zvládnutí techniky čtení:

    • Rychlost a přesnost čtení

    • Čtení jednoduchých slov nebo jednoduchých či krátkých vět (slabikáře)

    • Nemusí příliš rozumět tomu, co čte

  • Gradient rychlosti a přesnosti čtení

    • 1. třída: v pololetí cca 13 slov za 1 minutu, na konci cca 40slov/min

    • 2. třída: cca 60 slov za minutu, na konci 70

    • 3. třída: 88 slova /min na konci cca 90 slov

    • 4. třída 90 slov za minutu; na konci cca 100 slov/minutu

  • Postupně se výuka zaměřuje na podporu rozvoje porozumění čtenému (od druhého ročníku)

• Jak se děti učí číst

  • Náhodné asociace mezi psaným slovem a jeho výslovností

  • Postupně si uvědomují systematický vztah mezi sekvencemi písmen ve slovech a zvuky, který písmena představují

  • Pravděpodobně zprvu uplatňují lexikální – vědí, jak vypadají některá slova zapsaná – a až postupně fonologickou cestu – přečtu každé písmenko a pak to spojím do slov

  • Postupně je čtení méně namáhavé a rychlejší