učitelská způsobilost - státnice

Funkce trestů

• Napravit škodu – trest je aktem spravedlnosti – dítě má porozumět své vině; trest vyžaduje od dospělých klid a rozvahu – trestat za provinění, ne za své negativní pocity (dospělých) a zklamání.

• Zabránit opakování – trest má korigovat chyby – selhává např. u dětí s psychickou deprivací, nadměrně impulzivních…

• Zbavit viníka pocitu viny – trest uložit co nejdříve – vede to o vymizení pocitu viny, pocitu úlevy.

Důsledky traumatizace dítěte v jeho vývoji

• Učí násilí.

• Ničí jistotu pocitu bezvýhradné lásky, bezpečí a přijetí.

• Je příčinou úzkosti v očekávání dalšího útoku na dítě.

• V dítěti vyvolává zlobu, vztek, touhu po pomstě.

• Snižuje citlivost a soucit.

• Učí dítě, že si nezasluhuje respekt, úctu, že je bezcenné.

• Učí dítě, že k dobru se dopracuje přes trest.

• Učí dítě, že trápení se ignoruje.

• Učí dítě, že trest a násilí jsou projevy lásky.

• Učí dítě k popírání pocitů.

• V dospělosti inklinují k černobílému vidění světa, netoleranci minorit, jsou ochotni se slepě podřídit agresivní autoritě, problémy řeší násilím

  1. Školní třída jako sociální skupina: Vývoj školní třídy (koheze). Typy školního kolektivu (nový, částečně nový, dle přijatých norem atd. – charakteristika). Třídní kolektiv z hlediska jeho vzniku a postavení žáka ve třídě. Dynamika skupiny – definice a prvky skupinové dynamiky.

Školní třída jako sociální skupina
- Školní třída je malá primární sociální skupina, jejímž jádrem jsou žáci (a nepřímo učitel)

- Skupinu spojuje společný cíl = vzdělávání, trávení času ve škole a vytváření mezilidských

vztahů

Charakteristiky školní třídy jako skupiny

• Relativně stálé složení

• Pravidelný kontakt členů

• Vznikají v ní neformální vztahy

• Vyvíjí se skupinová struktura a normy chování

• Vzniká v ní atmosféra, klima a koheze

Vývoj školní třídy (koheze)

Koheze

- Míra soudržnosti skupiny = jak moc jsou členové spojeni, jak silně se identifikují se

skupinou a jaký mají zájem setrvávat v ní

Fáze vývoje třídního kolektivu (dle B. Tuckmana – upraveno pro školní prostředí)

1. Forming (formování)
   Skupina se seznamuje, hledá si místo, členové se chovají opatrně, čekají na vedení, důležitý je první dojem, začínají se tvořit první vazby

2. Storming (bouření)
   Objevují se konflikty, rozdílné názory, boje o pozice, skupina hledá rovnováhu mezi individualitou a skupinovou identitou

3. Norming (normalizace)
   Vznikají společné normy, pravidla, role, posiluje se koheze a spolupráce, skupina se stabilizuje

4. Performing (kooperace)
   Skupina funguje efektivně, má pevnou strukturu, členové spolupracují, identifikují se se skupinou

5. Adjourning (ukončení)
   Fáze rozchodu = např. na konci školního roku či studia, může být provázena emocemi, reflexí, nostalgií

Typy školních kolektivů a jejich charakteristika