Učitelská způsobilost SZZ 2025
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Autoevaluace
Zaměřen na individuální/učitelský rozvoj
Zaměřen na systém školy jako celku
Probíhá v cyklech během výuky
Plánovaně v rámci ŠVP, ročních plánů
Důraz na praxi, změnu a zlepšování výuky
Důraz na strategické řízení a kvalitu
školy
Může být součástí autoevaluace (např. jako inovace
v týmu)
Může podněcovat individuální akční
výzkumy
Shrnutí – proč jsou důležité?
Oblast
Přínos pro učitele/školu
Akční výzkum
Zvyšuje kvalitu výuky, profesní sebereflexi, motivaci učitele
Autoevaluace školy Zajišťuje kvalitu vzdělávání, řízení změn a vnitřní kulturu školy
10.B Pedagogicko-psychologická diagnostika: Vymezení (definice), fáze
diagnostického procesu, metody. Možnosti a meze diagnostických metod.
Chyby při aplikaci a interpretaci diagnostických metod a posuzování jiných
osob. Předpoklady pro jejich užití v práci učitele. Pedagogická diagnostika
- Zaměřuje se na poznání příčin a podmínek rozvoje žáka a současně zjišťuje i důvody obtíží,
které při výchovně vzdělávacím procesu vznikají.
- Zabývá se zjištěním, posuzováním i hodnocením vnitřních a vnějších podmínek, průběhem i
výsledky výchovně-vzdělávacího procesu.
- Cílem je zjišťovat, jak je žák schopný učit se a vzdělávat se.
- Jde o komplexní posouzení celé osobnosti žáka.
Diagnostické kompetence pedagoga
- Učitel diagnostikuje nejenom vědomosti a dovednosti žáků, ale také jejich pojetí učiva, styly
učení a další žákovy potenciality, vztah mezi žáky i klima školní třídy.
- Učitel umí použít prostředky pedagogické diagnostiky na základě individuálních a
vývojových zvláštností žáků.
- Identifikuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a dovede uzpůsobit výběr učiva a
metody vyučování jejich možnostem.
- Rozpoznává sociálně patologické projevy žáků, zná možnosti jejich prevence a nápravy,
které umí zprostředkovat.
- Pracuje na zkvalitnění příznivého klimatu třídy, inkluzívních principech a individualizaci
přístupu k jednotlivým žákům.
- Kromě výše zmíněného poznává životní podmínky dítěte, jeho rodinné prostředí a sociální
struktury třídy.
Metody pro diagnostiku psychologických funkcí a procesů
- Nástroje pedagogicko-psychologické diagnostiky můžeme rozdělit na klinické, testové a
projektivní.
- klinické metody: rozhovor, anamnéza, rozbor spontánních produktů (kresba, písemné práce,
výrobky), analýza pedagogické dokumentace
- metody testové: ankety, škály, dotazníky, testy v užším smyslu slova
- projektivní metody
Možnosti a meze testových diagnostických metod, chyby při jejich aplikaci a interpretaci,
předpoklady pro jejich užití v práci učitele
- Mají standardní instrukce, postup, vyhodnocení; jedince lze většinou porovnat s normou.
- Používají se z důvodu, že poskytují v poměrně krátkém časovém úseku množství
spolehlivých informací, lze je interpretovat na základě informací v manuálu.
- Test je zpravidla standardizován a obsahuje normy
- Aby se technika mohla skutečně nazvat testem, je nutné, aby byla objektivní (nezávislost
testu na testující osobě, např. učitel), validní, měla svou reliabilitu a byla standardizována na
dané populaci.
- Jakýkoliv nástroj je pak nutné standardizovat na velkém množství respondentů příslušné
populaci. Tím mohou vzniknout příslušné statistické populační normy, kterými můžeme
konfrontovat výsledek testované osoby s danou populací.
- K testovým metodám řadíme ankety, škály, dotazníky a testy (v užším významu).
Ankety
- Snadný diagnosticky nástroj
- Pedagog ji muže rychle vytvořit
- Slouží k rychlé analýze sledovaného jevu v široké populaci a ve škole má své místo
- Lze jimi monitorovat školní klima, popř. klima celé školy
- Pedagog může průběžně zachycovat vývoj názorů či postojů ve své třídě
- Výchovný poradce či školní metodik prevence využije ankety k monitorování výskytu
sociálně patologických jevů ve škole atd.
- Nevýhody: omezená výpovědní hodnota – teď a tady, odpovědi silně ovlivnitelné
(momentální nálada, aktuální pocity ve třídě, sympatie zadávajícího pedagoga u dětí atd.)
Škály
- Rozlišujeme škály posuzovací, postojové a vývojové
- Mohou vyjadřovat výskyt určitého jevu a také jeho míru
- Využití: charakterizování nebo hodnocení žáka, třídy, učitele, jevu apod., součást jiných
metod, popř. pozorování, dotazníku
- Významný přínos mají sebeposuzovací stupnice
- Nevýhody: zaměřují se pouze na pozorovatelné chování, výrazně ovlivněny osobností
pozorovatele
Dotazníky
- Zprostředkovaná forma dotazování, založená na schopnosti introspekce.
- Většina dotazníku pedagogicko-psychologické diagnostiky jsou standardizované.
- Soubor promyšlených otázek, který je prezentovaný testované osobě.
- Stále více se využívá počítačové techniky.
- Výhoda: vyhodnocování nebývá složité a je možné oslovit velké množství respondentů.