Vypracovane-otazky-ke-zkousce

120. EVOLUCE DRUHU HOMO SAPIENS

• antropogeneze = vývoj současného člověka

• vývojová větev rodu Homo vyrůstá z hlavní větve čeledi Hominidae a celá tato důležitá větev vyrůstá z kmene Hominoidea; kořeny této nadčeledi sahají hluboko do třetihor

• na prahu třetihor vznikla z hmyzožravců společná vývojová linie primátů (Primates) – ta se již v paleocénu rozštěpila ve dvě větve: větev poloopic (Prosimii) a společnou větev opic, veleopů a lidí  poslední společný článek této větve žil v Africe asi v neocénu, kdy se od něj izolovala větev ploskonosých opic Nového světa; spodní oligocén byl pak epochou posledního společného článku úzkonosých opic Starého světa a nadčeledi Hominoidea, sdružující čeledi Hylobatidae, Pongidae a Hominidae  dosud nejstarší známí primáti této nadčeledi byli Propliopithecus a Aegyptopithecus a Proconsul; od dosud neznámého miocénního primáta, který byl nejspíš blízký rodu Proconsul, se od sebe odštěpily vývojová větev orangutana a přechodně společná větev šimpanze, gorily a čeledi lidé (Hominidae)

Evoluce čeledi Hominidae: známými vývojovými stupni čeledi Hominidae jsou rody Ramapithecus , Australopithecus a Homo

• Ramapithecus – široce rozšířený v Africe, Evropě i v Asii na přechodu miocénu a pliocénu; při vzpřímeném stoji vysoký 100 – 110 cm; pohyboval se většinou kvardupedně, po kotnících prstů ohnutých v pěst; plochá mozkovna o objemu asi 350 ccm; v tlupách sbíral semena a jinou rostlinnou stravu

• Australopithecus – široce rozšířený v Africe na přechodu pliocénu a pleistocénu; vysoký 115 – 125 cm, hmotnosti asi 25 – 35 kg, měl již dokonale vzpřímenou postavu, chodil bipedálně; hlava měla klenutější mozkovnu o objemu asi 490 ccm, a mozková kůra byla bohatě rýhovaná; byl všežravec s převažující masitou stravou

• Homo habilis – žil ve střední a východní Africe již ve starém pleistocénu; v řadě somatických znaků byl vyspělejší než Austrapithecus; průměrná lebeční kapacita – asi 750 ccm, měl typický lidský chrup a dokonale vzpřímenou postavu; bipedální chůzi odpovídala i klenba nožní; prsty zakončeny nehty; lovil ve stepích, vyráběl nejprimitivnější pracovní nástroje

• Homo erectus = pleistocénní obyvatel všech světadílů Starého světa; kapacita mozkovny – cca 1100 ccm; žil a lovil ve stepních krajinách s řídkými lesy; bydlel v jeskyních; z kamenů vyráběl hrotnaté pěstní klíny, sekyry a škrabadla; znal již oheň, který dovedl po generace udržovat, ale ještě ne rozdělávat

• Homo sapiens

1. Homo sapiens steinheimensis – měl lebku s primitivními znaky, ale kapacitu mozkovny 1200 ccm

2. Homo sapiens neanderthalensis (pračlověk) – lebka se již postupně oprošťovala od primitivních znaků a dosahovala kapacity mozkovny 1400 – 1450 ccm, žil a lovil v tlupách; znal a pečlivě udržoval oheň, vyráběl kamenné nástroje z odštěpků pazourků kostěné i dřevěné nástroje opracovával poměrně složitě; vytvořil prvobytně pospolnou společnost; hlasové projevy se postupně vyvíjeli v jednoduchou řeč; měl systém kultů a rituálů

3. Homo sapiens sapiens – člověk předvěký; průměrný objem mozku měl asi 1500 ccm, lovil velkou zvěř; budovali první obydlí (zemljanky); jako první se odívali (kůže); vytvořili první artikulovanou řeč, závislou na mozkové kůře  vznikla druhá signální soustava  vznikla lidská inteligence;