SOK_-_přednášky

- selektivní filtr – mnoho z nich si neuvědomujeme,

- slyšet vs. naslouchat (reagovat rozumově a emociálně).

Proces naslouchání

1. Příjem signálů a selekce

- Příjem množství zvukových podnětů.

- Zaznamenání různých sluchových vjemů a jejich selekce na základě:

- tělesné blízkosti,

- významnosti sdělení,

- kontrastu, novosti a zajímavosti,

- hlasitosti informace,

- osobnosti sdělujícího,

- očekávání a způsobu prezentace správy,

- vnímavosti a ochoty poslouchat,

- psychické svěžesti a aktivity.

3. Pochopení (dešifrování)

- Dešifrování signálů komunikátora a určení významu zprávy.

- Pochopit nejen verbální obsah sdělení ale i emocionální tón (naléhavost, radost, smutek).

4. Uložení do paměti

- uchovávání v paměti po určitou dobu,

- pamatování si ne toho co jsme slyšeli, ale toho co si myslíme, že jsme slyšeli,

- rekonstruujeme sdělení do systému, který nám dává smysl (v paměti zůstává skreslená verze – podle osobního způsobu vnímání, atribuce, stereotypů apod.).

Jak uložení do paměti zefektivnit:

- identifikovat hlavní myšlenky,

- shrnout sdělení do snadno zapamatovatelné formy,

- zopakovat si hlavní pojmy,

- identifikovat uspořádání správy.

5. Vyhodnocení

- Posouzení a hodnocení sdělení.

- Odhadnout skryté záměry, nebo to co nebylo vysloveno.

6. Reakce

1. Reakce během přijímání sdělení – komunikátor ještě mluví. Reakce ve formě zpětné vazby (pozornost při poslouchání, souhlasné přikyvování apod.).

2. Reakce po přijetí sdělení – komunikátor už domluvil. Bývá propracovanější.

Aktivní naslouchání

- soustředit se plně na mluvící osobu,

- pozorně vnímat informace (dávat najevo pozornost),

- podržet téma v představě s důrazem na základní pojmy:

- připravuje se na dotazy,

- kriticky zhodnocuje,

- vyhledává to, co je zajímavé,

- asynchronní informace,

- podává zpětnou vazbu a dává najevo svoji pozornost a zda rozumí (verbálně i neverbálně).

Účel aktivního naslouchání

- poskytování zpětné vazby:

- posluchači pomáhá ověřovat zda pochopil správně sdělení,

- mluvčímu možnost v případě potřeby nabídnout objasnění toho, co tím mínil,

- účinné pochopení přenášené zprávy s min. šumu

Techniky aktivního naslouchání

1. Dávat najevo pozornost

2. Snažit se identifikovat postoje partnera

3. Parafrázovat poslechnuté myšlenky:

- zopakování přijatého sdělení vlastními slovy,

- lepší porozumění, vyloučení šumu,

- projevení zájmu a věnování pozornosti jeho pocitům,

- neparafrázovat všechno, jen v rozumné míře,

- neparafrázovat se zapojením vlastních pocitů a dohadů!

4. Vyptávat se: (otevřené otázky)

- otázky pomohou pochopit myšlenky protistrany a získat další informace,

- poskytují podporu pokud chce své myšlenky dál rozvádět,

- neptat se na nevhodné oblasti,

- nezpochybňovat otázkami protistranu.