filosofie-i-skripta-k-hauzer-z-bigl

Když vladař musí svým jednáním porušovat mravnost, nemá vypadat jako ničema. Musí se vyznat v přetvářce a přimět ostatní, aby mu důvěřovali. Lidé přitom hodnotí jeho jednání pouze podle povrchních měřítek, proto je lze snadno oklamat, Machiavelli si uvědomoval, že pro vladaře je důležité, aby pečoval o svůj vnější obraz, který si o něm společnost vytváří a který nemusí mít nic společného s tím, jaký sám je a jak jedná. Důležité však je, aby si získal příznivé hodnocení od ostatních.

Ve svých úvahách o výkonu vládní moci MACHIAVELLI zcela opustil velmi důležitý výchozí princip dosavadního politického myšlení, podle něhož má moc státu, která není účelem jen sama pro sebe, přispívat k dosažení vyšších náboženských či mravních cílů, jež leží mimo ni. Proto moc vladaře, která nemá žádné vyšší poslání, neslouží Bohu, nýbrž jen zájmům státu. Jediným ospravedlněním moci vladaře je jeho skutečná moc vhodně využívající nahodile dané příznivé historické okolnosti. Na rozdíl od Aristotela není podle Machiavelliho člověk veden k mravní ctnosti na základě své přirozenosti, kterou rozvíjí a dovršuje dobrým životem ve státě. Mravní ctnosti jsou formovány výhradně jen vnějšími vlivy, tím, že se podřizujeme kolektivním ustanovením v podobě zákonů, zvyklostí apod., které jsou spojeny s konkrétními politickými cíli. Neutvářejí je proto poznání dobra, ale zájem státu, jemuž ve skutečnosti slouží.

Stát vzniká na základě společenské smlouvy

"Abychom správně porozuměli politické moci a odvodili ji z jejího původu, musíme uvážiti, v jakém stavu všichni lidé jsou od přirozenosti. Je to stav dokonalé svobody říditi svá jednání a nakládati se svým majetkem a se svými osobami, jak považují za vhodné, v mezích přirozeného zákona, aniž žádají povolení nebo závisí na vůli kohokoli jiného."

"A aby všichni lidé mohli býti zdržováni od toho, aby napadali práva druhých a aby působili škodu sobě navzájem, a aby byl zachován zákon přirozený, který chce mír a zachování všeho lidstva, je provádění zákona přirozeného v tomto stavu vloženo do rukou každého člověka. Tím každý má právo potrestati přestupníka tohoto zákona v takovém stupni, jaký může zabrániti jeho porušování."

"Ač ve stavu přirozeném má takové právo, přece jeho požívání je velmi nejisté a ustavičně vydáno zasahování jiných, neboť ježto všichni jsou králi stejně jako on, každý člověk je mu roven a většina jich žádní přesní zachovávatelé slušnosti a spravedlnosti, je požívání vlastnictví, jež má v tomto stavu, velmi málo bezpečné, velmi nejisté."

"Kdekoli tedy nějaký počet lidí se tak spojí v jednu společnost, že každý se vzdá své výkonné moci práva přirozeného a odstoupí ji veřejnosti, zde a toliko zde jest politická čili občanská společnost."