SZZ Psychologie

aktivní učení – má větší  efektivitu než pasivní přijímání informací. Úspěšné způsoby řešení úkolu si člověk 
snáze  pamatuje,  pokud  k nim  došel  sám;  problému  lépe  rozumí,  a  tudíž  si  dovede  odvodit  potřebné 
souvislosti. 

98 

řízené učení – učení, které je řízeno jinou osobou, je pasivnější. Taková strategie učení je preferována tehdy, 
jestliže je třeba, aby si lidé osvojili přesně totéž a jakákoli tvořivost zde není žádoucí. 

 
 
Učení se řešením problémů  
- je nejsložitějším druhem učení 
-  způsob  učení,  který  využívá  problémových  situací,  tj.  takových  situací,  které  nelze  zvládnout  jen  na  základě  jichž 
naučených strategií, ale kdy je potřeba hledat řešení nová a překonávat různé překážky, abychom dosáhli cíle, který je 
vytyčen (je znám cíl, ale ne způsob jeho dosažení) 
- jedná se o odhalování vztahů mezi předměty nebo pojmy, resp. zjištění určitého principu nebo pravidla podle něhož 
jsou tyto předměty celistvě uspořádány (např. tvorba slov z náhodně uspořádaných písmen) 
Požadavky – učení musí být: 

  zajímavé 

  přiměřeně obtížné (aby je jedinec dokázal s dosavadními znalostmi vyřešit) 

  jedinec  musí  mít  k dispozici  něco,  co  řídí,  usměrňuje,  usnadňuje  hledání  správného  řešení  (pomocné 

informace, zpětná vazba o kvalitě postupu, rada učitele, vzájemná pomoc spolužáků apod.) 

Učení  řešením  problémů  může  mít  různé  podoby:  např.  řízené  objevování,  problémové  vyučování,  integrace 
problémového a programového vyučování.