Remarque---Na-západní-frontě-klid

sedlácké obličeje, široká čela, široké nosy, široké pysky, široké ruce, vlasy jako vlnu. Měli by. být 
používáni k orání a sekání a trhání jablek. Vypadají ještě dobromyslněji než naši frizští sedláci.

Je smutné dívat se na jejich pohyby, na jejich žebronění o trochu jídla. Jsou všichni hodně 

slabí, neboť dostávají právě jen tolik, aby neumřeli hlady. My sami nedostáváme už dávno tolik, 
abychom se dosytili. Mají úplavici, s úzkostlivými pohledy si mnozí kradmo ukazují krvavé cípy 
košil. Jejich hřbety, jejich šíje jsou sehnuté, kolena nakrčená, hlava hledí šikmo zdola nahoru, 
když nastavují ruce a žebrají několika málo slovy, která znají - žebrají těmi měkkými, tichými 
basy, které jsou jako teplé peci a otecké jizby.

Existují lidé, kteří je kopnou, až se svalí; - ale takových je málo. Většina jim nedělá nic, jdou 

prostě kolem nich. Někdy ovšem, když jsou tak tuze ubozí, dostane člověk k vůli tomu vztek a 
kopne je. Kdyby se jen tak nekoukali, - kolik bídy se umí dívat z takových dvou malinkých 
otvorů, které bys přikryl palcem: z očí.

Večer přicházívají do baráků a kramaří. Vyměňují všechno, co mají, za chléb. Mnohdy se jim 

to   podaří,   neboť   mají   dobré   boty   a   naše   jsou   mizerné.   Kůže   jejich   vysokých   holinek   je 
podivuhodně měkká, jako juchta. Selští synkové mezi námi, kteří dostávají z domova zásilky 
masa, mohou si to dovolit. Pár holinek stojí dva až tři komisárky nebo jeden komisárek a kousek 
tvrdého salámu.

Ale skorem všichni Rusové už prodali věci, které měli. Nosí už jen ubohé hadry a pokoušejí se