Remarque---Na-západní-frontě-klid

Musíme se do své situace vžívat tak brzy a tak lehce, jak jen to je možno. Proto využíváme k 

tomu každé příležitosti a bezprostředně tvrdě, bez přechodu stojí vedle hrůzy blbost. Jinak vůbec 
nemůžeme, vrháme se do toho. Taky teď jde nám zuřivě o to, vytvořit si idylu, idylu žraní a spaní 
ovšem.

Nejprve vysteleme svůj pelech matracemi, které přivlečeme z domů. I vojenský zadek si občas 

rád sedne na měkké. Jen v prostředku místnosti zůstane podlaha volná. Pak si obstaráme deky a 
podušky, nádherné, měkkoučké věcičky. Ve vesnici je všeho dost.

Najdu s Albertem rozkládací mahagonovou postel s nebesy z modrého hedvábí a krajkovým 

přehozem. Potíme se sice jako opice, když to přenášíme, ale nemůžeme si přec dát něco takového 
ujít, hlavně když to bude v několika dnech stejně najisto rozstříleno.

Kat a já se vypravíme na malou rozvědku do domů. Sehnali jsme za krátko tucet vajec a dvě 

libry dost čerstvého másla. Najednou to bouchne v nějakém saloně a železná kamna sviští stěnou 
kolem nás, a na metr vedle nás zase skrze zeď. Dvě díry. Přiletěla z protějšího domu, kam práskl 
granát. „ Klika," šklebí se Kat a hledáme dál.

Najednou našpicujeme uši a natáhneme jedenáctky. Brzy stojíme jako očarovaní: V maličkém 

chlívku rejdí dvě živá selátka. Mneme si oči a z opatrnosti se podíváme ještě jednou: opravdu 
jsou tam ještě. Dotkneme se jich - není pochyby, jsou to dvě opravdová selátka.

To bude skvělé jídlo! Asi na padesát kroků od našeho krytu stojí domek, kde bydleli dříve 

důstojnici.

V kuchyni je ještě obrovský krb s dvěma rošty, pánvemi, hrnci a kotli. Je tu všecko, ba v 

kolničce i množství drobně rozštípaného dříví - jako v pohádce.