Remarque---Na-západní-frontě-klid

Vstáváme. Šikovatel funí: „Kde je Tjaden?"
Přirozeně, že to nikdo neví. Himmelstoss na nás zle blýská očima. ,,Vy to určitě víte. Jen že to 

nechcete říc. Ven s tím."

Šikovatel se dívá pátravě kolem sebe; Tjadena není nikde vidět. Zkouší to jiným způsobem. 

,,V deseti minutách ať se Tjaden hlásí v kanceláři."

S tím odplouvá, sledován Himmelstossem jako koráb ouplavem.
„Zdá se mi, že při nejbližším kopání zákopu mivypadne svitek drátu a zrovna Himmelstossovi 

nanohy," tuší Kropp.

„My s ním ale ještě užijeme legrace," směje se Múller.

Na to se teď omezuje naše ctižádost: vytáhnout se na listonoše.

Jdu do baráku a radím Tjadenovi, aby vyčichl.
Pak změníme místo a uvelebíme se zas, abychom si hodili karty. Neboť to umíme: hrát v karty, 

klít a válčit. To není tak mnoho na dvacet let - to je příliš mnoho na dvacet let.

Po půl hodině je Himmelstoss znovu u nás. Nikdo si ho nevšímá. Ptá se po Tjadenovi. Krčíme 

rameny. ,,Vy byste ho měli hledat," trvá na svém.

„Kdo vy?" dotazuje se Kropp.

„No, vy tady!"

„Já bych prosil, abyste nám netykal," povídá Kropp jako nějaký obrst.
Himmelstossovi je, jakoby spad s nebe. „Kdo pak vám tyká?"

„Vy!"

„Já?"

„Ano."

Něco   v   něm   pracuje.   Šilhá   po   Kroppovi,   poněvadž   nemá   ani   zdání,   jak   to   myslí.  Ale 

nedůvěřuje si v tomto směru příliš a vychází nám vstříc. „ Nenašli jste ho?"

Kropp se položí do trávy a povídá: „ Byl jste už někdy tady venku?"
„Po tom vám zhola nic není," odmítá Himmelstoss. „Žádám odpověd."
„Beze všeho," odpovídá Kropp a vstává. „Podívejte se tamhle, kde jsou ty malé obláčky. To 

jsou explose z protiletadlových děl. Tam jsme byli včera. Pět mrtvých, osm raněných. A při tom 
to byla jen legracička.