Učitelská způsobilost SZZ 2025

5. Návyk – člověku se zdají pravdivé ty skutečnosti, jimž přivykl a které zná
6. Lenost – člověk má tendenci se spokojit s první myšlenkou, rychle uznat správnost názorů,
které mu ušetří námahu
7. Konzervatismus – jednou přijatý úsudek má člověk tendenci obhajovat
8. Dogmatismus – uzavřený názorový systém je zaměřen na obranu proti všemu, co narušuje
vžitý systém, v němž člověk existuje.
9. Konformita – přejímání názorů pod sociálním tlakem okolí
10. Vyhovění tlaku okolí – souhlas pouze navenek, vlastní názor odlišný od skupinového
názoru
b) Chyby pozorovatele vycházející z obecných tendencí posuzování
1. Projekce – posuzovatel vidí u druhých lidí svoje vlastnosti v podstatně výraznější formě,
jak po stránce kvality, tak kvantity. Vysvětluje si motivy jednání druhých lidí i jejich postoje
stejnými vzorci, jimiž je podle jeho názoru vedeno jeho vlastní jednání.
2. Kontrast – posuzovatel má tendenci hodnotit ostatní opačným způsobem, než vnímá sám
sebe. Např. uspěchaný člověk považuje druhého, který si čte za lenocha.
3. Neoprávněná generalizace – posuzovatel na základě náhodných mimořádných poznatků
nebo na základě nedostatečného počtu pozorování a bez ověření příčin a důvodů určitého
chování vynáší jednoznačné zobecňující závěry, event. Je aplikuje na situace, na které neplatí.
4. Předsudky – znamenají stereotypy a zvyklosti myšlení, prožívání a jednání, které mohou
znamenat předem zformulovaný závěr, stanovisko či rozhodnutí, které však nemá objektivní
opodstatnění. Sem patří také tzv. „profesionální slepota“, vyjadřující skutečnost, že si člověk
dlouhodobým výkonem určité činnosti vypěstovává poměrně pevné jednostranné postoje a
zaměření.
5. Halo-efekt – posuzovatel se dává ovlivnit celkovým dojmem vycházejícím z působení
celku nebo jeho dominujících rysů, event. i některou z jeho výrazných částí, podle nichž
vynáší hodnotící soud.
6. Citový vztah – čím blíže psychicky se posuzovatel cítí vůči druhým, tím pozitivněji je
hodnotí. A naopak.
7. Stereotyp – jde o soubor zafixovaných rigidních názorů na lidi, pod jejichž vlivem
posuzovatel minimalizuje jiné informace.
8. Figura v pozadí – prostředí, které je pozadím lidí, ovlivní jejich hodnotu v očích
posuzovatele.

Možné způsoby hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1. Klasifikace (známky) V souladu s vyhláškou č. 48/2005 Sb. se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech
hodnotí klasifikačními stupni: