SOK_-_přednášky

Etický kodex

- klíčové etické otázky či dilemata - návody na jejich řešení,

- ne příliš obecný,

- zahrnovat specifické podmínky podniku,

- důležitý i proces tvorby kodexu a způsob jeho implementace.

Vedení rozhovorů

Definování rozhovoru

Forma interpersonální komunikace nejčastěji dvou (někdy více) lidí, kteří prostřednictvím otázek a odpovědí dosahují svých cílů.

- nejčastěji probíhají rozhovory osobně,

- rozvojem techniky se dostávají do popředí i rozhovory pomocí moderního média (internet – e-mail, videorozhovor apod.),

- zahrnuje otázky a odpovědi (tazatel a dotazovaný, případně se můžou ptát i odpovídat oba účastníci),

- specifický cíl rozhovoru určuje směr a strukturu jeho obsahu a formy.

Typy otázek

Otevřené otázky / uzavřené otázky

„Jaké jsou Vaše cíle?“ / „Jste ochoten pracovat přesčas?“

Primární otázky / přešetřovací otázky

představují téma / žádají podrobné informace z toho, co již bylo řečeno

Přímé otázky / nepřímé otázky

vyžadují konkrétní specifické informace / větší volnost při výběru odpovědi

Neutrální otázky / předpojaté otázky

„Jak zvládáte řešení konfliktů?“ / „A konfliktní situace zvládáte, že?“

Typy rozhovorů z hlediska struktury:

Neformální rozhovor

- připomíná neformální konverzaci,

- téma je stanovená předem, no otázky vznikají v průběhu rozhovoru,

- cílem je neformální získaní informací.

Řízený rozhovor

- témata jsou volená předem,

- konkrétní dotazy a formulace jsou řízeny právě probíhající interakcí (televizní talk-show).

Standardní otevřený rozhovor

- otevřené otázky jsou pokládány v předem stanoveném pořadí,

- např. pracovní pohovor s více uchazeči o jedno zaměstnání.

Kvalitativní rozhovor

- otázky odpovídající předem stanoveným kategoriím,

- mohou obsahovat možnosti odpovědí nebo hodnotící škálu při velkém množství informací,

Typy rozhovorů z hlediska cílů

- přesvědčovací, hodnotící, kritické, propouštěcí, poradenské, informativní, přijímací

Přesvědčovací rozhovor

- cílem je výměna osobních postojů, víry, chování,

- volí se otázky tak, aby dovedly k požadovanému cíli,

- tazatel může přizpůsobit taktiku podle konkrétní osoby, času a místa.

Příklad:

- při prodeji auta v autosalonu může prodavač klást takové otázky zákazníkovi, kterým příznivě odpovídá právě ním prodávaný automobil.

„Je pro Vás bezpečnost důležitým faktorem?“

„Preferujete nízkou spotřebu paliva?“

„Chcete ušetřit spoustu peněz?“

Hodnotící pohovor

- se hodnotí nadřízeným (kolegům z pracovního týmu) práce dotazovaného,

- cílem je sdělit kladné a záporné stránky jeho výkonu, ocenit a povzbudit dotazovaného,

- také pro vytvoření plánu ke zlepšení pracovního výkonu,

- pomáhá pochopit očekávaní organizace a hodnocení vlastních výkonů.