Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




kompetence manazera

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (104,57 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

to teorie zjistili, že nemohou rozlišit podřízené od nadřízeného kvantitou vlastností, zaměřili se na kvalitativní rozdíly. Genderové rozdíly v řízení západní svět zdůrazňuje pro řízení typicky ženské vlastnosti – citlivost, pracovitost a zvláště pečlivostosobitý vedoucí styl, především přispějí k jeho kulturnosti a humanizaciženský styl vedení bývá považován za přiměřenější a efektivnější pro moderní podniky, méně hierarchický, otevřený změnám a především více motivující spolupracovníky na všech úrovníchŽeny mají spíše transformacionální styl vedení = vedou své spolupracovníky k tomu, aby přeměňovali své vlastní zájmy na zájmy celé skupiny. Využívají k tomu svého charismatu a svých osobních kontaktů.Mužský styl vedení je spíše transakcionální , tzn., že muži se dívají na svoji funkci jako na sérii transakcí s podřízenými pracovníky. Odměňují, trestají a užívají svého postavení pro dosažení svých cílů.Jedná se samozřejmě o typické a poměrně vyhraněné příklady genderových rolí, v praxi bývá běžnější takový styl vedení, který kombinuje oba tyto styly. 5Řešení problémů, tvořivost Charakteristiky tvůrčího myšlení Od nejranějších dob až do renesance se obecně věřilo, že všechny vítané novinky přišly na popud bohů nebo Boha (v závislosti na náboženské orientaci tvořivého jedince).Někdy během renesance začal tento pohled ustupovat myšlence, podle níž je tvořivost záležitostí zděděných genů.Na počátku 20. století přerostla diskuze ve spor o to, do jaké míry se na tvořivosti podílí povaha a do jaké výchova.V uplynulých desetiletích získávala rostoucí uznání biologicko-psychosociální teorie - víra, že se každý tvůrčí čin zrodí ze složité interakce mezi biologickými, psychologickými a sociálními silami. Kreativitu obvykle chápeme jako: 1)Schopnost a) představit nebo vymyslet něco nového (nejde o vytvoření něčeho z ničeho) b) tvořit nápady, řešení, myšlenky, díla, a to za použití: i) kombinace ii) změny iii) replikace existujících nápadů 2)Postoj jednotlivce, který charakterizuje a) souhlas, přijetí změny, novinky b) ochota hrát si s myšlenkami a nápady c) flexibilita v pohledu na věc 3)Proces charakterizovaný a) tvrdou prací b) kontinuální myšlenkovou činností na generování řešení c) prostorem pro improvizaci d) řádem Rysy kreativní společnosti Dostupnost kulturních prostředkůOtevřenost kulturním stimulůmDůraz na cestu k něčemu (zacílenost)Volný přístup k informacímObdobí svobody následující po období útlakuPůsobení různorodých podnětůSnášenlivost k novým myšlenkámPříležitost k interakciProsazování stimulů a ocenění Kritéria kreativity Psychologie obvykle považuje za kreativní takové jednání, uvažování, myšlení, které splňuje následující kritéria: originalita (jedinečnost a novátorství), správnost, aplikovatelnost, hodnota - přínosZadání, které je na počátku každého kreativního procesu, si vyžaduje řešení, je už svým vznikem nové.Tato novost je však pro naše potřeby pojmem relativním.Novost, jedinečnost, originalita se u kreativního řešení očekávají automaticky. =>knihy, které nikdo nečte Správnost Nové ještě nemusí být kreativníDo kreativního procesu vstupuje tvůrce s vědomím zadání, jakéhosi vstupního impulsu, který je stěžejní a klíčový po celou dobu trvání.Vstupní materiál určuje nejen výběr a způsob použití metod, ale ve výsledku také poukazuje na to, bylo-li postupováno správně, k žádoucímu výsledku.Současně s definovaným cílem je zpravidla určen i soubor parametrů, kritérií, měřítek, podle kterých bude v závěru prostřednictvím zpětné vazby posuzována kvalitativní úroveň splněného úkolu.Kvalita výsledku pak do značné míry závisí i na kvalitě vstupního materiálu, tedy na kvalitě zadání.Velmi podstatné je proto přesné stanovení cíle, vymezení problému, pojmenování východisek, vytčení kritérií.V mnoha případech jsme však donuceni pracovat i s podněty a impulsy, které přicházejí nikoli zvenčí, ale jsou např. stanoveny vnitřními nesplněnými potřebami jednotlivce.Typicky např. umělci (přetlak)Je-li výsledný kreativní, musí být tedy nejen nový, objevný a originální, ale také věcně správný, odpovídající zadaným kritériím, naplňující pokud možno beze zbytku předem stanovený cíl. Aplikovatelnost a užitečnost Abychom dostatečně posoudili, je-li výsledek našeho kreativního snažení skutečně užitečný, musíme vedle kritéria správnosti současné posoudit, zda má nabízené řešení (nebo nápad) praktický smysl, sytí-li potřebu, která nás vedla k zadání.Co je třeba zvážit, když se přece jen novinka vyzkoušela a v průběhu realizace se zdá, že zvolené řešení nebylo zrovna to vhodné? Je chyba v nápadu, nebo v samotném zadání? Není chyba v realizaci a nedůsledném naplnění původní myšlenky? Nemůže být chyba na straně odběratele - zákazníka, který naše záměry nepochopil?Další aspekty aplikovatelnosti, které musí mít při posuzování kreativního procesu na zřeteli: Každý nápad (myšlenka, idea, vize) není sám o sobě špatný, a to i v případě, že je zdánlivě neapliko

Témata, do kterých materiál patří