UVOD_DO_BIBLE_2013_I

9

2 Palestina (Svatá země) v době biblické

Jména Palestina bylo používáno Řeky pro označení území Filišťanů
(mát Palastu, Filistu). Římané ho používali od 2. stol. př.Kr. všeobecně
pro označení Judska. V pozdější době bylo rozšířeno na celé území před
i za Jordánem.
Nejsevernějším městem biblické Palestiny byl Dan na úpatí Hermonu.
Nejjižnějším místem byla Beršeba, jistý druh oázy v místech, kde hory
přecházejí v neúrodnou step. Vzdálenost je vzdušnou čarou 240 km.
Šířka zaslíbené země byla nestejná: na severu je vzdálenost Jordánu od
Středozemního moře asi 50 km, na jihu kolem 130 km.
Palestina se dělila na dvě části: Předjordání a Zajordání. Celá Palestina
zabírala zhruba plochu 25 124 km - asi jako Morava. Rozloha nebyla
stabilní, záleželo tu na moci a schopnostech jednotlivých králů. Počet
obyvatel v době Ježíšově se odhaduje na 2-3 milióny. V době Ježíšově
zahrnovala: Judsko, Samařsko, Galileu a na druhé straně Jordánu Pereu
a Decapolis.
Její západní hranici tvoří Středozemní moře, jižní tzv. Egyptský potok,
čili údolí Aríš a poušť, východní Arabská poušť, severní horské masívy
Libanonu a pohoří Hermon. Palestina byla poměrně dobře oddělena od
sousedních území, ale vedly přes ni důležité obchodní cesty.
Geologické podmínky ji dělí na tři znatelně odlišné části:
- rovinu přímořskou
- západojordánskou vysočinu;
- východojordánskou vysočinu.
Obě vysočiny od sebe odděluje hluboká proláklina, táhnoucí se poříčím
Jordánu až k Rudému moři a přes ně dál až do Afriky. Je to nejhlubší
proláklina zemská, která klesá směrem k Mrtvému moři od + 2 m n.m.
až po - 392 m n.m. v Mrtvém moři. Protéká jí v tomto úseku řeka
Jordán, hlavní palestinská řeka.
Jordán pramení na svazích Hermonu (2 760 m n.m.), teče přes
Genezaretské jezero (též Tiberiadské, Galilejské moře, dlouhé 21 km,
široké 12 km, hluboké 30-48 m) do Mrtvého moře více než 320 km.
Mrtvé moře je dlouhé asi 75 km, široké asi 16 km, největší hloubka v
severní části je 401 m, v jižní 1-4 m. Plocha povrchu je zhruba jako

Ženevské jezero. Voda obsahuje až 26% soli (6x víc než v jiných
mořích) a jiných anorganických látek. Obsahuje tolik sloučenin chlóru a
brómu, že je v ní jakýkoliv život vyloučen. Na březích je dost síry a soli
a jsou prakticky pusté.

Důležitým činitelem v dějinách Palestiny byly obchodní a vojenské
cesty vedoucí přes její území. Z Egypta šla jedna hlavní cesta přes Gázu
po pobřeží do Megida, dále kolem Genezaretského jezera dále do
Mezopotamie. Druhá cesta vedla z Egypta vnitrozemím. Třetí velká
cesta šla po východní straně Jordánu do Damašku. Vedle těchto cest zde
existovalo mnoho dalších menších spojovacích cest.

V Palestině jsou dvě roční období: období sucha a období dešťů.
Období dešťů trvá od konce října do poloviny května, vrcholu dosahuje
v lednu a únoru (prudké bouře a lijáky). Bez těchto zimních srážek by
byl život v Palestině nemožný, protože větší část území je bez vodních
pramenů a řek (jedinou vláhou je potom rosa). Dešťová voda se proto
pečlivě shromažďovala do cisteren ve skalách, do umělých nádrží, dále
se rozváděla od zdrojů vodovody.
Výraz poušť znamená v těchto oblastech něco trochu jiného než u nás
(poušť typu Sahara). Označuje krajinu, kde nejsou pole, ale většinou jen
pastviny.

2.1 Jeruzalém
hebrejsky Jerúšálájim, což pravděpodobně znamená sídlo pokoje.
Jeruzalém je staré palestinské město (789 m n.m.) na skalnatém,
vápencovitém výběžku na kraji Judské pouště, nedaleko Mrtvého moře.
Staré město se rozkládá na návrší, obklopeném údolími. Na východní
straně se rozprostírá mezi městem a Olivovou horou Kidronské
(Cedronské) údolí, jímž v zimních měsících teče stejnojmenný potok. V
tomto úvalu leží i jediný stálý pramen města Gichon.
Olivová hora dosahuje výšky 828 m, na jejím úpatí se rozkládá
getsemanská zahrada. Jižní část údolí, hluboce zaříznutá a s příkrými
stráněmi, se nazývá údolí Josefat (podle tradice to má být místo
Posledního soudu). U studny Jobovy, tzv. Rogelu (dochovaná, 37 m